Tak ku příkladu nemá. se v pátek chléb péci, neb člověk, jenž by chléb ten jedl, byl by nešťastným.
Nemá se práti; člověk, jenž by prádlo to nosil, byl by nešťastným.
Koupati se nemá člověk v pátek, poněvadž by se mohl snadno utopiti.
Oře-li hospodář na setí a z nedopatření vynechá jednu brázdu, do roka zemře.
Vyje-li pes, zemře někdo z rodiny, jíž pes ten náleží, neb někdo z příbuzných.
Snese-li slepice zakrnělé vejce, má se vejce to přehoditi přes střechu k sousedovi, neb přináší neštěstí.
Shoří-li při nějakém požáru mladí psi neb mladé kočky, bude za tyden v téže obci hořeti.
v Jsou-li na podzim v kadlátkách velká jádra, bude na rok mnohov ovoce.
Slehne-li někdo dobytek metlou, stane se hubeným.
Brnká-li někdo nožem neb vidličkou při jídle o stůl, přivolává bídu.
Též nůž ostřím vzhůru obrácený svolává bídu.
Slyší-li kdo v roce ponejprv kukačku a má-li u sebe peníze, bude jich míti po celý rok hojnosť (neb kolikrát zakuká, tolik let bude živ.)
Svrbí-li koho levice, bude peníze přijímati; svrbí-li jej pravice, bude peníze vydávati.
Má-li kdosi na jazyku plyskýř, pomlouvají ho lidé.
Zní-li komu v uchu, vypravují si o něm lidé.
Je-li na štědry den velký vítr, bude mnoho ovoce.
Zemřelý nemá býti příliš oplakáván, neboť slzy proň vyroněné jej trápí.
Umře-li majetník včel, má se jim to ihned oznámiti, sice by tyto pošly. Proto má někdo z domácích na úly třikrát zaklepati a říci: „Včeličky, hospodář zemřel.“
Nosí-li kdo šaty člověka nedávno zemřelého, zemře brzy.
Kdo vstana podívá se nejprve ven oknem, zapomene na to, co se mu snilo.
Svrbí-li oko dopoledne, bude něco rádo viděti; svrbí-li odpoledne, bude plakati.
Kdo se v pátek směje, v neděli bude plakati.
Zametá-li kdo kol jiného, odmete mu štěstí.
Kdo nejde jetel čtyřlístový, bude šťasten.
Skučí-li velice vítr (meluzina) říkají, že se někdo oběsil. —
Vypravujeme-li něco a kýchneme při tom třikrát po sobě, mluvíme prý pravdu.
Svrbí-li koho nos, bude se zlobiti.
0d jednoho pohřbu ku druhému hlídá v noci na hřbitově nebožtík posledně pochovaný.
