Stránka:Náš lid, jak jeví se ve svých zvycích, obyčejích, písních a t. d. z kraje litovelského a severní Moravy.djvu/36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

36


probudila zdalo se jí, že se jí někdo blíží, jako mlha, vykřikla a zvolala. „deš pryč, té škareda potvoro“ a mlha se ztratila. Ráno pak přišla prý jedna neznama ženská do stavení a chtěla kaše, že prý ji ma slíbenou. A to všecko prý je skutečná pravda.

V Moravičanech znali také dobře divé ženy-bylo prý jich tam za starých dob deset. Byly to osoby ženské, jež měly velké hlavy, a ještě větší černé, havranové vlasy. Když se zvěděly někde o nedělce. vkradly se tam a změnily dítě. Dítě zaměněné bývalo z pravidla „žebráček“, netvor, blbé a podobně. Milovaly velmi tanec, který prováděly o půlnoci; tance jejich byly ohnivé, při tom však ladné a něžné.


V Moravičanech znali za starých časů také dobře vodníka, ohnivého muže a světlušky. Pověry o vodníku jsou téměř všude stejné; zdržoval se na lukach u vod a lákal různým způsobem staré i mladé k vodě, aby je pak utopiti mohl. Za lákadlo sloužily mu nejčastěji krásné pentle, rozvěšené po křovinachvnad vodou; kdo po nich sahl, propadl moci vodníkově. Také v Cervence byl vodník doma; Saparova zahrádka mohla by o tom vypravovat. Když tam někdo pasl koně, přicházel chlapeček v zeleném kabátku a věšel pentličky po větvičkach. Zval pak hochy k sobě s tou prosbou, by jemu dali ohně, neboť chtěl stale kouřiti. Dobře, že lidé to již věděli a tak se jemu nikdy nepodařilo, někoho utopiti.

Vodník se též u mostu třídvorského zdržoval. Jde-li se někdo koupati, tedy dříve než vleze do vody říká.: „Hastrmanku ven z vody, Pannenko Maria do vody.“ T0 se opakuje třikrát, načež se pokřižuje a vleze do vody beze strachu, že se utopí.

Ohnivý muž měl podobu otepě slámy a plížíval se večerem po hraničkach polí. Místy vykládají, že to byl. duch zemřelého sedlaka, který uoraval sousedovi pole; za pokutu musi] po smrti v podobě ohnivé chodit s těžkým hranečním kamenem po noraných mezích.

Světlušky byly malé, po zemi poskakující plamínky, které mnohého chodce svedly s pravé cesty, obyčejně do bahna, odkudž mu nebylo pomoci.

Masnička a mlíčen nemají se na potoce umývat a prát, proto že by doma zlí lidé uškodili.

Na suché dni se nesmí péct chleba ani prát pradlo, že by uškodily čarodějnice a že by v pradle se koupaly.

V noci před sv. Filipem a Jakubem mají čarodějnice velkou moc.

Před novým měsícem zakrývali naši předkové studny, an se domnívali, že v tu noc prší jed.

Slípka, která zpívá., přitahuje do domu neštěstí a má se zabit.

V patek, obzvláště na velký patek, nema se nic důležitějšího počínati neb konati, jelikož dílo se nedaří.