Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/53

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
41


1192.—1197. Vladislav, syn krále Vladislava, markrabě moravský.[1]

1197.—1222. Vladislav, markrabí království českého.[2] Roku 1199. sídlil Vladislav ve Znojmě. Od r. 1200.—1222. měnil sídlo své střídavě v Olomouci, Znojmi a Brně.

R. 1196. uznán Přemysl od krále Filipa dědičným králem českým.[3]

R. 1203. uznán Přemysl králem českým od krále Otty a Vladislav, markrabí moravský, lenníkem krále českého.[4]

R. 1204. přijaty Čechy papežem Innocencem III. v počet království křesťanských.[5] Vladislav zemřel dne 24. července ve Znojmi. Na jeho dvoře byli: komoří, první a druhý trukses, první a druhý číšník, maršálek, lovčí, prokurátor královny, kancléř, přední notář, notáři, 5 kaplanů dvorských (tito mohli při tom i faráři i kanovníky býti) a velmožové (kavalíři dvorští — milites curiae).[6]

1223. biskup Robert správcem Moravy.[7]

1224.—1227. Vladislav II. (syn krále Přemysla nar. 1207., † 18. února 1227).[8]

1228.—1239. Přemysl, syn krále Přemysla a mladší bratr krále Vácslava I. Roku 1233. byl s matkou svou, královnou Konstancií v Olomouci a udělil zde 21. ledna jeptiškám u sv. Petra (v Olomouci) jakési území ležící blíže pomezního zámku Hradce ve vsi Drozdovicích.[9] Roku 1234. byl Přemysl opět v Olomouci a vydal zde 16. srpna listinu, jež veliké výhody poskytuje měšťanům Unčovským.[10] Tento markrabí zemřel v třicátem roce věku svého. (Narodil se r. 1209., † 16. října 1239.) Choť jeho byla Markéta z Meránu. Pochován jest v Tišnovském klášteře, jejž byl založil.[11]

1239.—1245. Morava ve správě krále Václava I. Za této správy byl vpád Tatarů na Moravu a obléhání Olomouce r. 1241.


  1. Dud. IV. 80.
  2. Dud. IV. 114.—117.
  3. Dud. V. 5.
  4. Dud. V. 19.
  5. Dud. V. 28.
  6. Dud. V. 116.
  7. Dud. V. 118.
  8. Dud. V. 144.
  9. Dud. V. 155.
  10. Dud. V. 162.
  11. Dud. V. 195. a 196.