Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/52

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
40


1137.—1140. měl velkokníže Soběslav po vypuzení Lipolta Olomúcko opět ve vlastní správě a provdal dne 28. září v Olomouci dceru svou Marii za Lipolta Štědrého, vévodu rakouského.[1]

1140.—1160. Otto III., syn Otty II. Za jeho panování byl král český Vladislav (1140.-1173.) dne 22. března r. 1160. v Olomouci, potvrdil statky zdejšího velechrámu a slavil zde velikonoce.[2]

1160.—1169. měl král Vladislav Olomúcko ve vlastní správě.[3]

1169.—1173. Bedřich, syn krále Vladislava.[4]

1174.—1177. Oldřich, jenž, od Soběslava uvězněn byv, z dějin mizí.[5]

1177.—1179. kníže Václav, jenž od Bedřicha (1177.—1189.) vypuzen byv odebral se do Uher.[6]

1179.—1180. Velkokníže Bedřich spravuje Olomouc.[7]

1181—1185. Otto, jenž r. 1182. vzdal se nároků na český trůn a byl od císaře jmenován markrabím celé Moravy.[8]

1185. Vladimír, syn Otty III. jmenován knížetem Olomuckým.[9]

1186.—1189. markrabí Otto opět knížetem Olomuckým (po bitvě u Loděnic, v nížto markrabí Otto byl od knížete Bedřicha poražen) až do smrti Bedřicha dne 25. března 1189., po níž na trůn český dosedl.[10] Zemřel 9. září 1191.[11]

1189.—1200. Vladimír a Břetislav, synové Otty III. Břetislav měl v úděl Břeclavsko a zemřel r. 1198., kdežto Vladimír sídlel v Olomouci a † 10. prosince roku 1200.[12] a pochován v Hradištské hrobce. Jím vymřela větev poboční, „větev Ottonovská“, jejížto zakladatelem byl Otto I., syn Břetislava I.


  1. Dud. III. 78; věnem obdržela Marie 500 hř. stř
  2. Dud. III. 242; Cod. I. 273.
  3. Dud. III. 243; Vladimír a Břetislav bydleli na hradě. R. 1161 přepadl Soběslav Olomouc. Dud. III. 245.
  4. Dud. III. 290; r. 1173. byl od otce svého krále Vladislava ustanoven za velkoknížete českého, avšak nebyl ani od lidu ani od císaře potvrzen. Český trůn obdržel Soběslav II.
  5. Dud. IV. 20.
  6. Dud. IV. 30. r. 1178. Václav hájí Olomouc hlavní město. Dud. IV. 24.
  7. Tamže.
  8. Dud. IV. 44.
  9. IV. 56.
  10. Dud. IV. 68.
  11. Dud. IV. 78.
  12. Dud. 113. a 114.