1137.—1140. měl velkokníže Soběslav po vypuzení Lipolta Olomúcko opět ve vlastní správě a provdal dne 28. září v Olomouci dceru svou Marii za Lipolta Štědrého, vévodu rakouského.[1]
1140.—1160. Otto III., syn Otty II. Za jeho panování byl král český Vladislav (1140.-1173.) dne 22. března r. 1160. v Olomouci, potvrdil statky zdejšího velechrámu a slavil zde velikonoce.[2]
1160.—1169. měl král Vladislav Olomúcko ve vlastní správě.[3]
1169.—1173. Bedřich, syn krále Vladislava.[4]
1174.—1177. Oldřich, jenž, od Soběslava uvězněn byv, z dějin mizí.[5]
1177.—1179. kníže Václav, jenž od Bedřicha (1177.—1189.) vypuzen byv odebral se do Uher.[6]
1179.—1180. Velkokníže Bedřich spravuje Olomouc.[7]
1181—1185. Otto, jenž r. 1182. vzdal se nároků na český trůn a byl od císaře jmenován markrabím celé Moravy.[8]
1185. Vladimír, syn Otty III. jmenován knížetem Olomuckým.[9]
1186.—1189. markrabí Otto opět knížetem Olomuckým (po bitvě u Loděnic, v nížto markrabí Otto byl od knížete Bedřicha poražen) až do smrti Bedřicha dne 25. března 1189., po níž na trůn český dosedl.[10] Zemřel 9. září 1191.[11]
1189.—1200. Vladimír a Břetislav, synové Otty III. Břetislav měl v úděl Břeclavsko a zemřel r. 1198., kdežto Vladimír sídlel v Olomouci a † 10. prosince roku 1200.[12] a pochován v Hradištské hrobce. Jím vymřela větev poboční, „větev Ottonovská“, jejížto zakladatelem byl Otto I., syn Břetislava I.
- ↑ Dud. III. 78; věnem obdržela Marie 500 hř. stř
- ↑ Dud. III. 242; Cod. I. 273.
- ↑ Dud. III. 243; Vladimír a Břetislav bydleli na hradě. R. 1161 přepadl Soběslav Olomouc. Dud. III. 245.
- ↑ Dud. III. 290; r. 1173. byl od otce svého krále Vladislava ustanoven za velkoknížete českého, avšak nebyl ani od lidu ani od císaře potvrzen. Český trůn obdržel Soběslav II.
- ↑ Dud. IV. 20.
- ↑ Dud. IV. 30. r. 1178. Václav hájí Olomouc hlavní město. Dud. IV. 24.
- ↑ Tamže.
- ↑ Dud. IV. 44.
- ↑ IV. 56.
- ↑ Dud. IV. 68.
- ↑ Dud. IV. 78.
- ↑ Dud. 113. a 114.
