Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/120

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
108


vždy slavnosť přenášení ostatků blahoslaveného mučedlníka a kněze Jana Sarkandra. Byloť to kolem svátku Všech Svatých r. 1859., když na rozkaz sv. Otce Pia IX. měly býti ostatky Jana Sarkandra prohlídnuty. K tomu účelu vyvolila se komise, v nížto byli správce dómské fary Šebestík, tehdejší čestný vikář, Eugen Klug, farář od sv. Michala, Florian Schön, hrabě Bellegarde, dva kostelní hospodáři od sv. Michala, Dr. Groh a jiný lékař, stolář a Olomoucký zámečník Loubal. Všichni tito shromáždili se v sakristii farního chrámu u sv. Michala, načež chrám a sakristie byly uzavřeny. Na otázku knížete arcibiskupa na faráře od sv. Michala, zdali od svých předchůdců ničeho o Janu Sarkandrovi neslyšel, odpověděl tento, že přemnoho a odevzdal při tom zapečetěný klíč od skříně, v níž ostatky ctihodného Jana Sarkandra jsou prý uloženy. Když kníže arcibiskup ode všech přítomných byl přijal přísahu, odebral se ze sakristie na evangelní oratorium, kde od r. 1785. ostatky ctihodného Jana Sarkandra odpočívaly,[1] aby se o pravosti jejich přesvědčil. Z té příčiny ohlédali stoláři dřevěné skříně, a zámečníci klíče olejem napuštěné zvolna do zámku vpouštěli, aby se přesvědčili, zdali snad se někdo násilně do skříně, v níž ostatky ctihodného Jana Sarkandra snad uloženy jsou, se nevloupal. Avšak ani stoláři, ani zámečníci nenalezli na skříních a na zámcích porušenosti. Na to byla levá skříň otevřena a shledána prázdnou. V pravé skříni přišlo se v první přihrádce na vatu, kteroužto když arcibiskup rozhalil, objevila se hlava ctihodného Jana Sarkandra zpět nakloněná a — zde se tvář vypravovatele vyjasnila a oči zaslzely — kolem jeho čela onen rosmarýnový věnec, jejž jemu po blažené smrti zbožné duše uvily. Na to byly ostatní tři přihrádky vyprázdněny a lékařové zjistili, že žádná kostka z těla neschází a že tělo jest neporušené. Na to byly některé ostatky poslány do Říma, některé do Holešova, do Skočova, do Boskevic a do Unčova, kde ctihodný Jan Sarkander působil. Nedlouho potom, totiž dne 6. května r. 1860. byl ctihodný Jan Sarkander v Římě prohlášen za blahoslaveného. Sotva že zpráva o tom do Olomouce došla, neznala všeobecná nadšenosť žádných mezí a byl celým městem a celou zemí moravskou jeden hlas, totiž aby blahoslavený Jan Sarkander patřičně byl


  1. Josef Fischer vypravuje ve svých dějinách Olomouce svazek II. str. 176., že když dne 24. prosince r. 1785. chrám Panny Marie byl vyzdvižen, ostatky ctihodného Jana Sarkandra v tichosti do chrámu sv. Michala byly přeneseny.