14
hledě ani k nesčetným repraesentačním funkcím, ku kterým jest nad jiné povolán pohotovostí řečnickou a znalostí jazyků. Budiž zde vytčeny konečné pouze dva směry jeho činnosti v Hradci Králové: činnost socialně-hygienická, směřující k povznesení města v ohledu zdravotnickém. B. vytvořil v Hradci K. záslužnou instituci městskou ochranu kojenců (mlékárna otevřena 1910), a čelně spolupůsobil při založení chlapecké výchovny pro slabomyslné (ústav otevřen 1910) a jest dosud jejím referentem a odborným rádcem ústavu. Sem možno zařaditi působení jeho jako lékaře soudního zvláště v oborech psychiatrie; činnost osvětová a umělecká. B. organisoval činnost „Palackého Čítárny“ v Hradci K., instituce vydržující bohatou čítárnu v městě, pořádající lidovýchovné přednášky v okrese ze všech oborů vědních, kočovné výstavky estheticko-výchovné atd. Spolupůsobil při založení městského jub. dívčího lycea, byv předsedou ankety odborných znalců, svolané za účelem přípravných prací, předsedou kuratoria před převzetím ústavu do městské správy. Účastnil se založení stálé panoramy Národní jednoty Severočeské v Hradci K., jejíž čistý výtěžek odvádí se české škole v Těchoníně u Kyšperka. Značnou ba směrodatnou činnost a osobní obětavost projevil B. při založení divadla sdružených měst východočeských počátkem r. 1905. Provedl všechny přípravné práce a je od počátku předsedou ústřední komise divadelní sdružených měst východočeských, vede neustále všechny záležitosti tohoto zřízení; jest intendantem městského divadla. – J. Polák. B. Markalous
Baušner Ezechiel. (Bantscher, Bautsser u Jungmanna.)
Tuším, že potomek Samuela Baušnera, brašovskeho v Sedmihradech lékaře, jenž též co lékař působil na Moravě. Oba vydali spisy o moru, Samuel 1550: „De remediis adversus luem pestiferam“, Ezechiel 1680 „De peste“. Tento druhý vyšel i českým překladem. Krátká rada, kterak by se prostý člověk a chudí lidé v čas morové rány zachovati měli. V Olomúci 1680 (Jungmannova Historie V. 578).
Jireček, Rukověť.
Bayer Karel Dr., vlád. rada, ředitel všeob. nemocnice v. v. v Sarajevě.
* 1850 ve Hradci Králové. Promoval v r. 1876 na med. fakultě v Praze, r. 1876 súčastnil se války srbsko-turecké. Později stal se c. k. korvetním lékařem válečného námořnictví. Složil r. 1879 fysikátní zkoušku a byl sekundářem z. ústavu pro choromyslné v Praze a Kosmonosích r. 1882, dále sek. v c. k. vš. nemocnici prof. Eiselta a Schöbla, dále co první assistent soud. lékařství prof. Reinsberga, načež jmenován byl okr. lékařem hl. města Prahy. V r. 1885 byl vyzván c. k. místodržitelstvím v Praze, by přijal místo ředitele všeob. nemocnice v Sarajevě, po 25 leté službě jmenován vl. radou a od r. 1911 odešel na odpočinek. V létě bydlí ve svém sanatoriu Ivan (Bosn. Herceg. Simmeringu), v zimě v Sarajevě. Vyznamenán řády: srb. sv. Savy III. tř., černohor. Danilo III. tř., a tureckým Medžidije IV. tř. Město Sarajevo jmenovalo na počest 25 jubilea jednu ulici jménem jeho. V celé Bosně a Hercegovině jako diagnostik na slovo vzatý získal si za dobu svého pobytu všeobecnou sympatii. Jako šiřitel všeslovanské myšlenky nebyl právě ve vládních dualistických kruzích zvlášť oblíben. Při organisaci lékařů pro Bosnu i Hercegovinu přijal na všeobecný nátlak místo I. presidenta organisace lékařů. Největší zásluhy si získal, že první vnikl jako lékař do rodinných kruhů zvláště žen muselmanských. Do Č. č. l. napsal Epilepsie se záchvaty zuřivosti. Onanie (1882).
Bayerova Anna Dr., lékařka v Praze-II., Palackého tř.
* 1852 ve Vojtěchově. Konala soukromá gymnasijní studia na akad. gymnasiu v Praze od r. 1870. Po té odebrala se na lékařskou fakultu do Curichu, pak do Bernu, kdež promovala. Doplňovala pak studia v Drážďanech a Paříži. Praktikovala v Badenu a velmi blahodárně působila na dětské nemocnici v Bernu. Se jménem sl. B. spojena vždy zůstane významná a pro ženské hnutí povznášející legenda, že byla první státní lékařkou ve střední, ba snad v celé Evropě. Povolání její za státní lékařku do D. Tuzly v Bosně, kdež víra zakazovala ženám mohamedánským poradu lékaře mužského, byla událostí. Po několikaletém pobytu v zemích zabraných odešla do Švýcarska do Bernu. R. 1912 vrátila se do vlasti a usadila se v Praze. České listy, zvláště ženské, honosí se některými jejími odbornými články.
Nár. Album.
Barthélemy J. v Paříži.
Do Čas. č. lék. 1898 napsal Tři příspěvky syfilidologické.
Bazoni Fr. Dr., městský, obvodní a ordin. lékař nemocnice v Poličce.
* 23./X. 1860 v Počátkách. Absolvoval lékařství a dosáhnul r. 1886 hodnosti doktorské, byl r. 1890 assistentem interní kliniky prof. Eiselta. Po té stal se měst. lékařem a sekundářem ve veřejné nemocnici v Poličce. Napsal do Čas. lékařů po-
