Stránka:Meir Ezofovič.djvu/95

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

divná postava z houští lesa a přesouvala se rychle po louce. Byl to člověk prostředního zrůstu, velmi vyzáblý, s tváří velmi temnou, s černými, trochu již přišedivělými vlasy, a s černou bradou taktéž prošedivělou, až na pás jemu splývající. Oděn byl dlouhým, úzkým oděvem z hrubého ošumělého sukna; jeho šíje holá a žlutá vyvlékala se z košile hrubé, otevřené. Byl velmi shrben a kráčel velmi rychle. Kroky jeho nečinily žádného šelestu, neboť muž ten měl na nohou mělkou obuv obnošenou. V obou rukou nesl ohromné svazky květin planých, pestrobarvých; nad hlavou jeho a za ním letělo hejno ptákův, již ho nepochybně dobře znali, ježto někdy se pokoušeli usednouti na černých jeho vlasech aneb shrbených zádech.

Kdy ten člověk opodál míjel, Meira si ani nevšímaje, jinoch mimovolně sklonil nízko hlavu na znamení pokory a úcty. Ale hned jí zase pozdvihl. Tvář jeho byla hledá, brvy se nasupily v bolesti tlumené. Nevlídné oko zamířil Meir na shrbenou postavu, posunující se tiše po louce, a promluvil skrze zuby zaťaté hněvem či bolem:

„Rabbi Isák Todros!“