látky. Vlasy s čela a se skrání byly spjaty ktemeni, ostatni však splývaly odsud vlnivě dolů k ramenůma po pleci. Zdála se mu neobyčejně vysokaa půvabná. (Bezdéky se ohllžel po otevřeném pianinu. Zdálo se mu, že patří zde v té chvili k celku.)
Hned jak přišel, podávala mu jakoby v duševnim rozrušení obě ruce se slovy diků, pronásených měkkým a jako leami prosáklým hlasem, do* nichž stále vplétala omluvy své opovážlivosti, že jej vyrušili, že proň poslali, svádějíc všechnu zodpovědnost na bratra. Naň činily tyto. důvěrné přojevy doiem upřímnosti, vykypěle zvýšeným pohnutim duševním, jež se ho míle 'dolkla Byl sám příliš dobrý a přímý, aby viděl neb aspoň chtěl viděti ve. všem přetvářku a vypočlenost. Opětoval ve vzbuzené účasti dokonce . slabě stisk jejich rukou a následoval ji do zadního pokoje, chladneho a osvětleného pouze svíčkou.
Paní Škoulová seděla u odestlané postele na židli s hlavou do' podušek zabořenou. Byla iiz v noční jupíčce a černé spodní sukni
»Mami — pan doktor,« upozorňovala Bettyna skláněíc se k ní.
Paní Škoulová bolestně povzdychla, pak se trochu nadzvedla a narovnávala, ruky s očí však nespouštějic, jakoby ji světlo píclialo do oči. Začla žalovat slabým, zmíravým hlasem, Ze ji boli hlava k rozskočeni. Jakoby prý to
