nesměšuje se s davem, zůstávaje vždy nad ním, třebai s úsměvem lehkéhohpohrdáuí, jemné íronie nad jeho vášněmi, nád tím čpícím kvasem. v něm, nad jeho cítěním, nad jeho. vulgárními choutkami, nad jeho malým a "nízkým obzorem; takového kavalíra, jenz zhrdá popularitou, jenž vychází ze zásady: lid musí přijít ke mně nahoru, ne já; k němu sestoupit, jenž žije; jen v zámcíeh svých snů a ídeí, podávaje V menšířšlechtě jen prst na pozdrav a před- povýšenei' náhody nebo demagogy zastrkuje' ruce do kapes -' ale kavalíra, jenž při té aristokraücké_ upjatosti jeví na druhé straně opravdovou noblessu a především srdce. Dary jeho buďtež vskutku, knížecí, zacházení vždy v rukaviěkách, beze vší stepy brutálnosti neb urážlivosti. Bohatství své čiň- přístupným všem, i nejnižším, pro urozenéímějž si_lahůdky nejvzácnější, požitkv nejvybranější, ale ani chudina neodcházejz od prahu jeho-dveří nenasyeena jeho chlebem. Zlost ani 'nenávist '- obé známky. slabosti — nebnďtež skvrnami na vědomé jeho povýšenosti. Nevysmívej se slabším, bičem nepráskej do tváří nižším. Naopak ukaž 'třeba i sáhnutím k pluhu, že vážíš si práce nejprostší.
‚Ejhle, pravý kníže!‘ řekne pak s úctou i nejčervenější radikál.
Jak malým proti takovému opravdovému anistokratu je mi však kavalírek jezdící okázale na' nápadných vehiklech nejmodnějších fason
