Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/149

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
— 132 —


Když byl hotov s prohlídkou, akdyž i stolička' hochova po mnohých ještě domluvách šťastné. byla vytažena, dal se doktor do připravy léků Jakoubkovu chlapci, vařičové a Fabiánovi, aby byly uchystány, až si v poledne pro ně pošlou. Když tak odvažoval, odměřoval a odléval jejích součásti, vzpomněl při tom i dnes na svou ženu. To bývala vždy její práce, které on ji naučil a kterouívykonávala ráda a s jistou hrdosti. Ještě poslední den, než ulehla, vytřela každou zásuvku a přihradu, podložila všude' čistý papír na okrajích vykrajovany, otřela každou lahvičku, každou odm'ěrku, vycídila „lžičky, pincetty i misky vah,“ tak že se vše jen třpytilo a lesklo. — Bylo by zas již třeba, 'aby vstala a uvedla vše do toho svého vzorného pořádku a ,do té až koketnt čistoty a úpravnosti. Uklízt zde sic Běta, kterou sém paní sama s mnohým napomenutím a poučením posílá - ale jaké to uklízení! Pro samouúzkost, aby v tvrdých svych rukách nic nerozbila, jedva že hadrern po povrchu lahví přejede.

… A jak bývala mladá pant pyšna, když naučila se ingrediencie jmenovati latinskými jejich jmeny a když si později již i zapamatovala obvyklý poměr jednotlivých součásti častěji se opakujících léků, tak že doktor už jen mohl hlásit: »stará Novačka dostane ipecacuanu, chlapci šafářovu se připraví antipyrin a slečně z fary uchystej zas její kapky. Víš jaké?«