Stránka:Martin Kolář - Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300 - 1883.pdf/6

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

6


ve Slezsku a vymřeli Karlem Fridrichem r. 1647., jenž byl spolu poslední z celého rodu Kunštátského.

Nebylo téměř žádné zemské důstojnosti na Moravě, které by Kunštatovci nebyli měli, neboť jsme našli mezi nimi 7 hejtmanů zemských, 4 komorníky olomoucké, 3 komorníky brněnské, 3 komorníky brněnské a znojemské zároveň, 1 sudí brněnského, 1 sudí olomouckého, 2 nejvyšší komorníky, 4 nejvyšší sudí, 1 podkomořího a 2 sudí dvorské.

Smil z Lichtenburka, jenž na svém štítě r. 1257. dvě ostrve křížem přeložené měl každou o 6 sucích[1], jest prvním erbovním zástupcem velkého, mocného rodu panského, o němž se r. 1316. praví: Omnis Henrici de Lípa generatio, quae de Ronowe dicitur. Vzácnosť rodin ke Hronovcům náležejících doložiti můžeme nejen vysokými úřady zemskými, nýbrž i jízdeckou pečetí, které užívali pánové z Lichtenburka na svých listech. Nejvyšších purkrabí pražských 5 z tohoto rozrodu pocházelo, 5 nejvyšších hofmistrů, 23 nejvyšších maršálků, 6 nejvyšších komorníků, 4 nejvyšší sudí, 2 nejvyšší kancléři, 4 sudí dvorští, 2 truksasové, 1 podkomoří, 1 nejvyšší mincmistr, 1 purkrabí kraje Hradeckého, 1 královský prokurator, a 2 purkrabí hradu Pražského. Statky Hronoviců rozkládaly se po celých východních Čechách a na Moravě jsouce v držení četných rodin, ze kterých nám ve známost vešli páni Berkové z Dubé a z Lipého na Litoměřicku, kteří v Čechách vymřeli jako hrabata r. 1706. Františkem Antonínem, nejvyšším zemským maršalkem, ale v Sasích ještě v chudobě žijí; páni z Liběšic na Litoměřicku také Škopkové z Dubé řečení; Póty ze Fridlanda (za Broumovem) potomci: pánové z Náchoda a z Adrspachu, Hlaváčové z Třebechovic a pánové z Visenburka a od Pótova bratra pošlí pánové z Housky. Lichtenburkové rozeznávali se od Berků klénotem nad helmici, na kteréž polštář ležel s kaprem a jmenovali se po hradu Lichtenburku na Čáslavsku, později oblíbili si jméno Krušina a dostali se na Kumburk, Hostinné a Trutnov; větví jejich byli páni Bítovští na Moravě. Páni z Lipého stejný měli s Lichtenburky klénot a jako Vítkovici Záviše z Krumlova a z Falkenšteina za předního muže rodu svého pokládali, tak Hronoviců největší slávou byl Jindřich z Lipé 1304–1329. Letorostí pánů z Lipé byli pánové z Pirkšteina na Ratajích, jichžto jméno vždy připomínati bude v dějinách českých proslulý pan Hynek Ptáček z Pirkšteina r. 1434–1444. Jiná větev Lichtenburků velmi rozšířená byli páni z Ronova, kteří vládli na Přibislavi v Čechách a na Letovicích v Moravě a také Vožici Mladou v zástavě měli; od nich pošli Křinečtí z Ronova, kteří podnes kvetou ve stavu hraběcím v Němcích nazývajíce se hrabaty z Ronova a Biberšteina. Mičanové z Klinšteina na Litoměřicku byli jednoho původu s pány ze Žandova a vymřeli teprve r. 1663. svobodným pánem Ignácem Vojtěchem Mičanem.


  1. Urkundenlmch des Stiftes Saar, str. 15.