Stránka:Martin Kolář - Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300 - 1883.pdf/3

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Pominouce v tomto článku vypsání pečetí panovnických, zemských, kněžských a jiných korporací v Čechách hodláme do roku 1300. podati přehled materialu heraldického, jenž naší šlechtě domácí náleží. Práce tato jest ukázkou z většího díla, které o heraldice české vydáme.

Věkem i rodem svých pánů vyniká nade všechny erb Děpolticů, poboční větve Přemyslovců, kteráž pocházejíc od Děpolta I., nejmladšího syna Vladislavova, udatností svých členů jednotlivých V l. 1142.―1241. na slovo vzatou byla. Zachoval se z roku 1213. znak Děpolta III., jenž dle Bočka v jeho diplomatáři (II. d. 67 str.) ukazuje půl lva a půl orla zády k sobě obrácené. Podobný erb mají města Mělník, Stará Plzeň (dnešní Plzenec) v Čechách a Krakov v Polsku, jenže místo půl lva celý lev vzpřímený zády obrácen jest k poloviční orlici.

Po Děpolticích knížatech stkví se v čele šlechty české růže pětilistá, kterou Vítkovici na štít si vzali; první známe z r. 1220. na pečeti Vítka z Prčic, jehož osoba vyobrazená v pravé ruce prapor s růží drží nad hlavou v levo se nesoucí a levá trojhranný štít země se dotýkající, jenž růží okrášlen jest. Okolo celé pečeti nese se nápis: „Sigillum domini Vitkonis de Planthinberg“, kteréžto místo v Čechách nalézti posud nikomu se nepodařilo.[1] Rozrodili se Vítkovci velmi četně v jižních Čechách a když spolek svůj rodinný ve třináctém století roztrhli, jakož svědčí pověsť o starém panu Vítkovi a jeho pěti synech, kteří s růžemi rozdílných barev v erbu po svých statcích se rozešli, vykvetly ze společného růžového keře pánové z Krumlova s růží zelenou (Záviš z Krumlova neb z Ledenic jmenovaný), pánové z Rosenberka s růží bílou, pánové z Landsteina s růží červenou, pánové z Hradce Jindřichova s růží zlatou, pánové z Ústí nad Lužnicí a pánové ze Stráže s růží modrou.

Na Borotíně, na Zelči, na Roudném a na Skalici u Tábora, na Mezimostí a Drahově u Veselí, na Maršovicích a na Kosové Hoře u Sedlčan, na Hořicích u Krumlova, na Strunkovicích u Volyně byli pánové a vla-


  1. Archiv Orlický