Stránka:Martin Kolář - Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300 - 1883.pdf/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

24


která též se třemi se střídajíce, modrá byla ve zlatém poli proti červeným Svojšínským v bílém poli. Jistislav, syn pana Bleha ze Chlumu, připomíná se r. 1288. a proto můžeme s panem kollegou Aug. Sedláčkem směle ten náhrobník ještě do XIII. anebo na začátek XIV. stol. položiti. Hrad Chlum, odkud se Slavatové psali, byl ve vsi stejnojmenné na Čáslavsku a rod pánův jeho vynikl nejvýše Vilémem Slavatou, hrabětem z Chlumu a Košumberka, nejvyšším kancléřem království českého (1628–1652) jehož rod až do vymření (r. 1691.) panství Jindřichův Hradec po pánech z Hradce držel, aby je potom nynějším vladařům tamějším, hrabatům Černínům z Chuděnic dědictvím odkázal.

Seznam svůj nejstarších pečetí a erbů končíme náhrobkem pana Hrona z Pacova v kostele Pacovském u Tábora. Rovná se památník tento žulový, hledíme-li k místu nápisu, ku štítu, k úpravě osoby a ku rozměrům všem, úplně náhrobku pana Jistislava z Chlumu, tak že oba z jedné doby pocházejí. Erbu ovšem byli oba pánové rozdílného: pan Hron má krokev na štítě svém, jakou také jeho potomci se vyznamenávají, kteří záhy z Pacova na Moravu se vystěhovali: Oldřich z Pacova držel Loučku a Falknov na Jihlavsku r. 1366., po němž na Falknově r. 1378. Hron z Pacova seděl. Jan a Havel bratři z Pacova drželi r. 1360. Lovětín a po Ješkovi či Janovi zůstala pečeť s krokví v archivu Jindřichohradeckém od roku 1353. Hynek z Pacova byl roku 1414. hejtmanem Brněnským a poslední nám známý člen této rodiny jest Havel z Pacova r. 1449. na listu archivu svrchu jmenovaného podepsaný. Vzácnosť heraldická na náhrobku pana Hrona Pacovského jsou 2 štítky s krokví, které kromě hlavního erbu ještě na pažích jeden na pravém, druhý na levém umístěn jest, připomínajíce nám obvyklá ve Francii do r. 1330. křidélka (ailettes) na podobných památnících vysoké šlechty; v Němcích jsme našli tyto štítky mimo hlavní štít na náhrobku Oldřicha hraběte Wirtenberského r. 1265.

Prameny, kterých jsem k práci této použil, jsou: C. k. státní archiv ve Vídni, kr. státní archiv ve Mnichově, kr. státní archiv v Drážďanech, kapitolní archiv v Praze, kapitolní archiv Vyšehradský, archiv řádu maltanského v Praze, archív řádu křižovnického v Praze, archiv c. k. universitní knihovny v Praze, archiv fakulty filosofické v Praze, archiv musea království českého, archivy knížat Švarcenberků v Třeboni a na Orlíce, archiv hraběte Černína v Jindřichově Hradci, archivy měst: Budějovic českých, Budyně, Kašperských Hor, Loun, Mladé Boleslavi, Německého Brodu, Pelhřimova, Plzně, Soběslavi, archiv dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze, Erbenova a Emlerova Regesta regni Bohemiæ, Bočkův Diplomatář moravský, Sommerova Topografie Čech, Volného Topografie Moravy, Prameny dějin českých, Palackého Dějiny národa českého a Přehled nejvyšších důstojníků zemských v Čechách, Bočkův Přehled nejvyš-