Stránka:Martin Kolář - Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300 - 1883.pdf/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

18


na pokos předělený erb se střídá s třemi páry parohů. Vedle Krašova psali se Hroznatovci, jak slušně rod tento nazvati můžeme, též z Krašovic, z Bělé (v okresu Manětínském), z Gutšteina (u Bezdružic), z Vrtby, ze Frumšteina (u Všerub), z Nekmíře, z Léšťan, z Hunčic, ze Štěpánovic, z Fuchsberka nad Polení a ze Svrčovsi (u Klatov), z Fussperka nebo z Pokojnic u Žákavy a z Alběnic, nynějších Ouběnic na Voticku. V popředí všech Hroznatovců byli střídavě pánové z Gutšteina a pánové z Vrtby, kteréžto obě rodiny také všechny ostatní přečkaly: Gutšteinové vymřeli jako hrabata r. 1747. a hrabata z Vrtby r. 1830. Veliká bohatství pana Buriana z Gutšteina v druhé polovici XV. století učinilo pyšnými jeho syny, až i zemi české odpověděli a velikých neplech natropivše téměř všechen majetek ztratili. Není též bez důstojnosti zemských rozrod Hroznatovců: 1 nejvyšší purkrabí, 1 nejvyšší maršálek, 1 nejvyšší komorník, 1 nejvyšší truksas, 1 nejvyšší sudí, 1 president nad appellacími, 1 president komorní, 1 mincmistr v rodokmenech jejich se nalézají a hrabata z Vrtby byli dědičnými pokladními království českého od r. 1723.–1830.

Ke Hroznatovcům a Drslavicům druží se na Plzensku r. 1284. rozrod pánů Svojšínských s trojčářím v erbu pana Benedy z Třebel.[1] Původní sídlo rodu tohoto, ves Svojšín, jest u města Stříbra na řece Mži a již roku 1175. jmenují se odtud bratří Oldřich a Beneda synové Ctiborovi. Hrad Třebelský, blízko něho hrad Wolfšteinský, hrad Schönthalský, tvrz Černošínská, tvrz Výškovská, kterážto místa všechna mezi Svojšínem a městem Planou se nalézají, staly se sídly tolikéž větví Svojšínských, ze kterých páni z Wolfšteina místo trojčáří vlčí hlavu a krk za erb si oblíbili jako Měsíčkové z Výškova. Že jednoho původu jsou Wolfšteinové se Svojšínskými, dokazuje erb bratří Viléma a Benedy z Wolfšteina (r. 1406), kteří místo vlčí hlavy na helmici a v erbu, jak ji měli předkové jejich, vzali si dolů do erbu staré trojčáří Svojšínských, ponechavše si vlčí hlavu jen jako klenot. Kromě těchto rodin všech náleželi ještě vladykové z Kamenice hořejší u Staňkov a ze Štáhlavi u Plzně k tomuto rozrodu a snad také i Doupovci z Doupova a Budovci z Budova na Loketsku. Palacký bez důvodů pochyboval, že by Zmrzlíkové ze Svojšína, kteří mincmistrem Petrem se proslavili v dějinách českých (1406.–1421.), nebyli téhož rodu, jako starší pánové ze Svojšína, neboť Zmrzlíkové ze Svojšína užívali téhož erbu, kterého pan Beneda z Třebel svrchu připomenutý a pan Beneda ze Svojšína r. 1361. Ve století XVI. sešla též větev Wolfšteinská na Hostouni (u Horšova Týna) a Vejpovští ze Štáhlav, takže zůstali jen Měsíčkové z Výškova, kteří v Čechách koncem XVII. století vymřevše, posud v Prusku jako svobodní pánové žijí a Zádubští ze Sohönthalu, jichž poslední potomek Jáchym svob. pan Zádubský na Černěticích u Volyně


  1. C. k. státní archiv ve Vídni.