Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/47

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Tak je to dobře. Tohle je hodný hošík. Roztomilý klučina. Dva tisíce veršů, to již něco znamená to je opravdu mnoho. A nikdy se nesmíš lekati obtíží, jež působí učení; vědomosti lidské větší mají cenu než cokoli jiného na světě; jimi stávají se lidé velkými a dobrými; také ty, Tomáši, budeš jednou velkým a dobrým mužem, a pak vzpomeneš na své mládí a řekneš: »To vše je zásluhou znamenité nedělní školy, do níž jsem chodil v svém dětství, to vše je zásluhou drahých učitelů, kteří ve mně budili lásku k učení; to vše je zásluhou dobrého pana superitendenta, jenž mne k dobrému povzbuzoval, nade mnou bděl a jenž mi dal hezkou bibli, rozkošnou, skvostnou bibli, bych ji podržel v upomínku; to vše je zásluhou řádného vychování! Ano, to řekneš, Tomáši; a za nic na světě bys nedal dva tisíce veršů, jimž jsi se naučil — jistě, že bys je nedal. Snad bys mně a téhle paní zde mohl říci něco z toho, čemu jsi se naučil — viď, že řekneš — vždyť my rádi posloucháme malé hošíky, kteří se pilně učí. Jistě že znáš jména všech dvanácti apoštolů. Snad bys nám mohl aspoň říci, jak se jmenovali dva první z nich?«

Tom si kroutil knoflík a hloupě se před sebe díval. Pak se začervenal a sklopil oči. Pan Walters byl zničen. I řekl si v duchu: Vždyť to přece není věc možná, aby ten kluk dovedl zodpověděti otázku sebe jednodušší — proč se ho jenom ten