Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

dvě léta musila pilně se učiti: a jakýsi chlapec rodem Němec získal čtyry nebo dokonce pět biblí. Odříkával kdysi v jednom kuse tři tisíce řádek; tím však byly duševní jeho schopnosti přes příliš napjaty i zblbl toho dne skoro na dobro — mrzutá to nehoda pro celou školu, neboť při slavných příležitostech pan superintendent — jak Tom říkával — hocha vždycky vyvolal, aby se »pochlubil«. — Jenom starší školáci ukládali si lístky a setrvali při své obtížné práci, až bibli dostali, i bylo tudíž odevzdání takto získané odměny vzácnou, pamětihodnou událostí. — Vyznamenaný školák byl pro ten den tak slavným, tak váženým člověkem, že hruď ostatních ještě ve škole naplnila se čerstvou ctižádostí, jež stačila mnohdy na několik týdnů. Duševní ústrojí Tomovo nelačnilo snad po takové odměně nikdy, to však nelze popříti, že celá jeho bytost častokráte zatoužila po slávě a úctě s cenou tou spojené.

Pravidelně stával pan superintendent [1] před kazatelnou, v ruce držel zavřený zpěvník, s ukazováčkem vloženým mezi jeho listy a velel žákům, by pozor dali na jeho slova. Koná-li pan superintendent v neděli obvyklé své kázáníčko, musí nevyhnutelně v ruce míti zpěvník, právě jako si nelze představiti zpěváka, jenž při koncertě na podiu zpívá bez not v ruce — proč je tomu tak,

  1. Superintendent — dozorce anglik. církve.