XXXV.
Čtenář si snadno dovede představit, jaký poprask způsobilo nenadálé štěstí Tomovo a Frantíkovo v chudičkém městečku St. Petersburgu. Tak ohromný obnos, vesměs na hotovosti, skoro se ani víře nepodobal. Mluvili o penězích, oči na ně vyvalovali a velebili je, až posléze neblahé rozčilení mnobým osadníkům rozum pomátlo. Všechny domy v St. Petersburgu i okolních osadách, v nichž »strašilo«, byly rozbourány, že »prkno na prkně nezůstalo«, a základy rozkopány a proštárány, nechovají-li v sobě skrytých pokladů — a ne snad dětmi, nýbrž muži dospělými — a namnoze zcela vážnými muži, prostými všeliké romantiky. Kdekoli se Tom a Frantík objevili, všude si je lidé předcházeli, obdivovali a prohlíželi. Hoši se nepamatovali, že by kdy dříve mělo jejich mínění nějakou váhu; nyní však si jejich úsudků vážili a po nich je opakovali; cokoli konali, bylo jaksi pozoruhodné; aby byli nyní něco obyčejného řekli neb provedli, bylo prostě nemožno; minulý jejich život znovu podroben kritice a tu se shle-
