Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/234

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»A co může být nebezpečnější než za dne jít do téhle boudy? — viděl-li nás někdo, musil pojati proti nám podezření.«

»To já taky vím. Neměli jsme však po našem kousku vhodnějšího místa. Chci odejít z tohohle baráku. Vlastně jsem chtěl již včera, a zdrželi mne zde jenom ti čertovští kluci, kteří si tamhle na kopci zrovna na ráně hráli.«

»Čertovští kluci« se zachvěli při těch slovech a v duchu se radovali z toho, že si včera vzpomněli, že byl pátek, a že odložili podnik svůj na druhý den. V duchu litovali, že jej neodložili na druhý rok. Oba muži vyňali něco k jídlu a začali svačit. Po dlouhém rozjímavém mlčení pravil »Rudý Józa«:

»Poslyš, hochu, jdi nyní proti řece zase domů. A tam čekej, až o mně zase uslyšíš. Pokusím se ještě jedenkráte podívat se do osady »na výzvědy«. A ten »nebezpečný« kousek provedeme, až se ještě trochu poohlédnu a vhodnou dobu uznám. A potom vzhůru na Texas? Půjdeme spolu!«

To byla moudrá řeč. Oba muži začali zívat a »Rudý Józa« prohodil:

»Chce se mi hrozně spáti! Na tebe dnes připadá stráž.« Ulebedil se do trávy a brzy začal chrápati. Druh jeho jednou či dvakrát do něho strčil — a Józa ztichl. V tom začal hlídač klímati; hlava jeho klesala níž a níže; pak začali chrápat oba.