Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/221

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

sonův, můžeme tedy zkoumati jej dále; máme tu také starou budovu navštěvovanou duchy — tam nad vinopalnou, a množství suchých stromů, množství náramné.«

»A všude jsou poklady?«

»Nemluv tak hloupě! Nejsou!«

»A jak tedy poznáš, kde se nalézá poklad?«

»Prohledáme všecky.«

»To budeme mít, Tome, práci na celé léto.«

»Nu, a co na tom? Však dejme tomu, že nalezneš kovový hrnec a v něm sto pravých dolarů, nebo zpuchřelou bednu plnou diamantů. Co tomu řekneš?«

Frantíkovy oči vzplály.

»To by bylo na mne mnoho, příliš mnoho. Vzal bych si těch sto dolarů, a diamanty bych nechal.«

»Dobrá. Já však, to mi věř, bych diamanty nepohrdl. Jsou diamanty, jež se prodávají po dvaceti dolarech. A sotva bys za šest grošů neb za dolar dostal diamant.«

»Tak? Opravdu?!«

»Zajisté — jen se někoho optej! Frantíku, neviděl jsi ještě diamant?«

>Pokud se pamatuji, neviděl.«

»Ó, králové mají jich celé hromady!«

»Inu, já ale neznám žádného krále, Tome.«

»To si myslím, že ne. Kdybys však přišel do Evropy, tam bys je viděl. Tam jich běhá síla!«