Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/186

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

že to je lež — ale je to tak rozkošná lež, a jak dovede člověka oblažit. Doufám, že Bůh — vím, že Bůh mu odpustí, poněvadž to s takovou prostosrdečností vypravoval. Nepotřebuji věděti, že to je lež, Nepodívám se.«

Odložila zase kazajku a chvilku rozjímala. Dvakráte vztáhla ruku po kazajce, a dvakráte ji zadržela. Konečně se odhodlala, těšíc se myšlénkou: »Je to hezká lež — hezká lež — nepřipustím si pro ni zármutek.« I vyhledala kapsu. A hned na to četla očima slzami zalitýma Tomovo písmo na kůře, a pravila:

»Za tohle bych dovedla prominouti klukovi million hříchů!«