Stránka:Mark Twain - Dobrodružství Toma Sawyera.pdf/182

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

obrázky — a nyní odcházela s pláčem. Zamyšlen vkročil do opuštěné budovy školní. Byl zahanben a rozzloben. Uhodl lehce pravou příčinu podivného chování jejího — bavila se s ním jen proto, by dala na jevo vzdor Tomovi Sawyerovi. Při této myšlénce ovšem nepocítil k Tomovi zvláštní náklonnosti. Byl by rád, nevydávaje svoji kůži v nebezpečí, jemu připravil zármutek. Zrak jeho spočinul na Tomově slabikáři. Musí mu něco provést. S jízlivou radostí listoval v knize, až ke cvičení na odpoledne uloženému, a polil tuto stránku inkoustem. Rebeka, jež ho právě oknem pozorovala, viděla to a odešla, chlapci se neprozradivši. Namířila k domovu, hodlajíc vyhledat Toma a říci mu o tom: bude jí za to vděčen a bude po mrzutosti. Ještě nebyla ani v polovici cesty, když se rozhodla jinak. Palčivá vzpomínka na Tomovo chování tehdy, když mluvila o svém výletu, přišla jí zase na mysl, i zastyděla se sama před sebou. Umínila si, že ho neosvobodí od výprasku, jenž ho stihne za polití slabikáře, a rozhodla dále, že ho bude nenáviděti na věky.