Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/253

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

bení hrobů svých nepřátel; ale veliký duch chce, aby mrtví odpočívali klidně, a Vinnetou bude chrániti hrobů jejich.«

»Ty že zakazuješ, abych hodil psy Ogallally do Huby Pekelné?«

»Nezakazuji ti ničeho, neboť jsi mým přítelem a bratrem. Chceš-li však ruku svou vložiti na tento hrob, musíš se mnou dříve se potýkati. Usmrtíš-li mne, dělej potom, co je ti libo; potom však přijde Old Shatterhand a žádati bude zadostiučinění. Na to však nedojde, neboť Vinnetou, náčelník Apačův, nezná nikoho, kdo přemohl by ho. Moji bratří viděli Údolí Hrobův a budou mne následovati k našemu táboru!«

Obrátiv koně svého, jel odtud zase k Hubě Pekelné. Ani tentokráte se neohlédl, ubírají-li se Indiáni za ním či ne.

Tak nemluvil s Černým Jelenem dosud žádný přítel. Šošon se zlobil, ale neodvážil se přece, aby postavil se Apačovi na odpor. Bruče si potají, jel přece za ním s celou svou družinou. Rozhodné vystoupení Vinnetouovo učinilo na něj hluboký dojem.

Smrákalo se již, když zastavil se Vinnetou nedaleko Huby Pekelné a sestoupil s koně. Po té uvázav vraníka a vyhledav si příhodné místo blízko skály, natáhl se k odpočinku. Šošonové řídili se jeho příkladem.

Náčelník jejich zapomněl již na záští proti Vinnetouovi a ulehl si vedle něho. Zatím setmělo se úplně. Uplynulo několik hodin, a zdálo se, že Apač stále spí. Ten však pojednou se zdvihl, uchopil pušku a pravil Černému Jelenovi:

»Moji bratří zůstanou tiše ležeti. Vinnetou půjde na výzvědy.« 

Zmizel v temnu nočním. Ostatní Indiáni nechtěli spáti, dokud nezvědí výsledku odvážlivé cesty, ale bylo jim čekati velmi dlouho; teprve po půlnoci vrátil se Vinnetou. Jasně a prostě oznámil všem:

»Těžký Mokasin táboří se svými lidmi u Čertovy Vody. Má u sebe medvědobijce a jeho pět soudruhův a zajal také naše bratry, kteří opustili nás dnes v noci. Old Shatterhand bude blízko. Moji bratří nechť spějí! Až se počne rozednívati, doplíží se Vinnetou s Černým Jelenem ještě jednou k Čertově Vodě. Hovgh!«

Ulehl. Zpráva jeho rozčilila sice Indiány, nicméně nedali toho znáti a brzy usnuli, prve ovšem stráže rozestavivše.

Sotva se šeřiti počalo, probudil Vinnetou Černého Jelena a opatrně kráčel po řece dolů. Od Huby Pekelné až k Čertově Vodě byla asi anglická míle. Nežli se tam doplížili, rozednilo se úplně, že viděli v ležení Ogallallův vše zevrubně a zřetelně.