Stráně jeho čím dále tím hustěji pokryty byly stromovím; po nedlouhé době dorazili ke kotlině, čerstvou vodou naplněné, kdež Vinnetou slezl s koně. Sejmuv zvířeti svému sedlo i uzdu, zahnal je do vody, by občerstvilo se po namáhavé jízdě. Ostatní jezdci učinili po jeho příkladě.
Nepromluvili při tom ani slova. Nikdo nezeptal se vůdce, zamýšlí-li tam přenocovati. Vinnetou neusedl si, ale zůstal na břehu státi, o pušku se opíraje. To bylo ostatním dostatečným znamením, že brzy opět pojedou.
Za nedlouho vyšel kůň Apačův z vody a zastavil se vedle pána svého. Vinnetou jej osedlal, vsedl naň a jel dále. Neohlédl se ani, aby přesvědčil se, ubírají-li se ostatní jezdci za ním; rozumělo se to samo sebou.
Čím příkřeji stoupali, tím více úžilo se údolí. Utvořila je voda, jež měla prameny své na hoře. Stanuvše tam ocitli se v divokém lese, do něhož snad dosud nižádná noha lidská nevstoupila.
Ale Apač znal cestu zevrubně. Jistě, jako po urovnané silnici jel mezi vysokými stromy dále, nejprve přímo do vrchu, potom rovně dále, až posléze na protější straně hřebenu mezi roztroušenými obrovskými balvany zaměřil do údolí.
V tom zazněl náhle, až se koně plašili, před nimi ohromný rachotí jako mocný výbuch dynamitový; takové výbuchy opakovaly se několikráte a proměnily se potom v praskot, šumot a sykot, jakoby překvapeným jezdcům na počesť někdo byl pořádal obrovský ohňostroj.
»Uf!« »Co to je«?« zvolal Černý Jelen.
»Pekelná Huba,« odpověděl Vinnetou. »Můj bratr zaslechl již hlasu Huby. Uvidí ji také soptiti co nejdříve.«
Popojel jen o několik kroků dále; potom se zastavil a obrátil nazpět k rudým bojovníkům. »Moji bratří nechť přijdou sem ke mně. Zde dole otevřela se Huba Pekelná.« Ukazoval dolů do hluboké a strašné propasti, která před ním se šklebila; Indiáni spěchali k němu.
Stanuvše viděli stěnu, jež svisle skláněla se více než sto metrův; podle ní dole rozkládalo se údolí řeky Madisonu. Právě před nimi na protějším břehu vystupoval kolmo ze země vodní sloup, mající asi sedm metrů v průměru, do výše aspoň sedmnácti metrův; na nejvyšším místě tvořil pak velikou hlavici, z níž potom jednotlivé paprsky vodní ještě výše k nebi vystřikovaly. Voda byla teplá, neboť gigantickou tu fontánu zahalovala vrstva poloprůhledného čmoudu.
