Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/234

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

i soudruhové jeho na protějším břehu. Vší silou škubal svými pouty. — Až dosud neprozradil Francis ani slovem, ani pohledem, jak nešťastným je. Byl tuze pyšným, než aby to znáti dal. Teď však, když uslyšel, co hrozí synovi jeho, nedovedl se již opanovati.

K tomu vrhl se ještě na ně, řval a kyjem vůkol mlátil jako Herkules.

»To ne, jen to ne!« volal. »Hoďte do jícnu mne, jenom ne jeho, ne jeho!«