Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/221

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Ogallallův. Těžký Mokasin jest vůdcem jejich, a toužím již, abych dostal ho do svých rukou. Pojeďme!«

Obličej Upsárokův prozrazoval, že vůdce Sioux-Ogallallů zahynul by hroznou smrtí, kdyby upadl do jeho moci.

Old Shatterhand postavil se opět v čelo tlupy, a jezdci brali se dále směrem západním místo východním.

Další cesta byla nad míru obtížná, ježto ve tvrdé půdě skoro pranic znáti nebylo, kudy jeli Ogallallové. Old Shatterhandovi bylo tudíž míti dobrý pozor a jeti velmi pomalu.

Než zkušený ten lovec ani tentokráte nechybil, čehož důkazem byly kousky kožešiny, jež ob čas nalézali. Šošonové i Upsárokové byli vesměs dobrými stopovači, nicméně významně pohlíželi na sebe, obdivujíce se proslulému vůdci svému.

Po nějakém čase uhnuli se více k jihozápadu dosáhli výšin, jež tvoří předěl vodní. Kdo stojí tam nahoře, vidí v pravo úžlabiny, vedoucí vody své řekou Yellovstonskou a Missourim k Mississippi, tedy k zálivu Mexickému, kdežto v levo údolím spěchají vody do Hadí řeky a potom Oregonem do Tichého okeanu.

Tam nebyla již země pustá jako dosud. Pokrývala ji úrodná prsť; rozryta byla hojně potůčky, jež skytaly čerstvé, zdravé a zúrodňující vody. Z té příčiny hojně rostly tam tráva, křoviny, stromy, a také stopa byla nyní zřetelnější než prve.

Bohužel, nemohli dlouho jeti, neboť odpoledne blížilo se svému konci. Proto pobídli koně ku běhu rychlému, by před úplným setměním dostali se co nejdále.

Přehnuvše se přes předěl vodní, sestupovali opět s výšin po cestě velmi obtížné, místy i nebezpečné, až nastávající noc stopu úplně jim zakryla a tak další jízdu přerušila.

Byli-li všichni mužové až dosud zamlklými, nestali se v táboře hovornějšími. Nastávaly jim rozhodné chvíle, a v těch obírá se člověk nejraději sám sebou. Z čerstvé stopy soudil Old Shatterhand, že Ogallallové nejsou ani anglickou míli od nich vzdáleni, proto nerozdělali ani ohňův, aby se neprozradili. Rozestavivše stráže na vše strany, zaobalili se všichni bojovníci do přikrývky a odebrali se na odpočinek. Ale sotva svítati počínalo, nastoupili zase další cestu.

Šlepěje Ogallallův ještě dnes bylo zřetelně znáti. Asi po hodině