Uprchlíci šli dále. Když vzdálili se od tábora již tak daleko, že nebylo slyšeti dupotu koňského, vsedli na koně a klusem uháněli dále k řece Yellovstonské.
Šošon věřil slovům Jemmyovým a nenapadlo mu ani, aby sdělil příhodu tu jinému rudochovi, jenž na stráži jej vystřídal. A tak utajen zůstal útěk pěti smělých, anebo vlastně lehkomyslných lidí, až počalo se rozednívati.
V tu dobu měla společnosť nastoupiti další cestu. Zaslechnuvše v ratolestech první hlasy ptačí, vstali všichni. Nejdříve zpozoroval OldvShatterhand, že schází Francis. Že však včerejší podezření znovu v něm se probudilo, pátral po Jemmyovi, a tak ukázalo se brzy, že není zde ani on a Davy, ani Frank a Vohkadeh. Po chvíli zjištěno, že opustili tábor i s koňmi svými.
Teprve potom hlásil se Šošon, jenž včera večer stál na stráži a vypravoval Old Shatterhandovi, jakého dostalo se mu vysvětlení od Jemmya.
Vinnetou stál nedaleko, slyšel vše, ale nemohl dovtípiti se úmyslu, v jakém oněch pět mužů bylo se od nich odtrhlo.
»Jeli sami proti Sioux-Ogallallům,« vypravoval Old Shatterhand náčelníkovi Apačův.
»Což pozbyli rozumu,« zlobil se Vinnetou. »Nebezpečí, jemuž jdou přímo do náručí, jistě neujdou, ale prozradí i přítomnosť naši. Proč jenom odloučili se od nás?«
»Aby přesvědčili se, žije-li dosud otec mladého Francisa.«
»Je-li mrtev, tedy ho přece již nevzkřísí, a žije-li, nepomohou, ba uškodí mu spíše. Vinnetou odpustil by tuto chybu mladíkům Martinovi a Vohkadehovi, ale staří bílí lovci zasloužili by, aby vystaveni byli na posměch ženám i dětem!«
V tom přiběhl k nim Bob. Zaváněl ještě po smradbehu a zahalen byl dosud v přikrývku, již daroval mu Davy.
»Massa Shatterhand hledá massa Francisa?« otázal se.
»Ano. Mohl bys nám podati o něm zprávu?«
»Ó, massa Bob je velmi chytrý massa Bob, ví, kde je massa Martin.«
»Nuže, kde jest?«
»Odešel k Sioux-Ogallallům, aby viděl starého massa Francisa. Massa Martin pověděl vše massa Bobovi, aby sdělil to zase massa Shatterhandovi.«
