»Zdá se tak ovšem, neboť tvář Apačova je klidná, jakoby držel v ruce palestru. Než tiše, Stonásobný Hrom začíná mluviti.« Posléze jmenovaný dostal právě nůž do ruky.
»Pojď sem!« volal na Apače vyzývavě. »Či mám tě honiti okolo stromu, až strachem mrtev klesneš, aniž tě můj nůž zasáhl?«
Vinnetou mu neodpověděl. Obrátiv se k Old Shatterhandovi, pravil mu řečí Apačův, již protivník jeho nerozuměl:
»Schromím ruku jeho.«
I prohlásil Old Shatterhand hlasitě, ukazuje na Vinnetoua:
»Srdce tohoto našeho bratra zavřeno jest myšlénkám vražedným. On přemůže svého nepřítele, ale neproleje ni kapky jeho krve.«
»Uf, uf, uf!« volali Upsárokové.
Stonásobný Hrom odpověděl na prohlášení Old Shatterhandovo posměšně:
»Tento váš bratr úzkostí se zbláznil. Budiž mu ukráceno trápení jeho!«
Postoupil o krok ku předu, že kmen stromu nestál úplně mezi oběma soupeři. Pevně drže nůž, měřil Vinnetoua zraky opravdu krvelačnými, ten však nezdál se, že všímal by si ho. Hleděl lhostejně do dálky, obličej jeho byl klidný, jakoby šlo o hru docela obyčejnou. Ale Old Shatterhand dobře pozoroval, že každý sval rudého jeho bratra připraven jest, aby odrazil očekávaný útok.
Upsároka dal se klamati. Pojednou vyrazil na Vinnetoua, aby smrtelnou zasadil mu ránu. Místo couvnutí jako blesk postoupil proti němu Apač. Pěstí zasadil nepříteli do ruky, v níž držel nůž, pádnou ránu. Toto smělé, vydatné a zdařilé zadržení rány způsobilo, že Upsároka couvnul a nůž upustil. Jediné sáhnutí Apačovo, jenž také za hodil svůj nůž, výkřik rudochův — Vinnetou vymkl mu ruku a v nejbližším okamžiku udeřil jej pěstí do důlku žaludečního, že skácel se Upsároka na znak, zpola na zemi leže, zpola za ruku na stromě vise.
Upsároka ležel chvíli nepohnutě, a to dostačilo Apačovi. Zdvihnouti rychle se země svůj nůž, přeříznouti obratně řemen, uvolniti si uvázanou ruku a pokleknouti po té na nepřítele, toť bylo dílo jediné jen vteřiny.
»Jsi-li přemoženým?« otázal se.
Soupeř jeho neodpověděl. Oddychoval těžce, částečně bolestí, částečně vztekem a strachem před smrtí.
Vše událo se tak rychle, že jednotlivých výkonův Apačových očima ani nebylo lze rozeznati. Ani hlásek vůkol nedal se slyšeti, a když
