Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/175

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Budete-li místo mne biti se s obrem.«

»Aj! Tohle mi ovšem nenapadlo! Moje nervy nejsou sice jemné, abych však smrti takořka sám vrhl se v náruč, přece jen mi není po chuti. Ostatně jste si do polévky, pane, sám nadrobil, račte ji tedy s chutí požiti! Přeji vám z plna srdce dobrého chutnání!«

Zadržel svého koně o něco v zadu, aby nepříjemná nabídka nebyla mu učiněna znovu. Na jeho místo vedle Old Shatterhanda zajel zatím Vinnetou.

»Můj rudý bratr poznal Silného Medvěda, lékaře Upsárokův?« tázal se.

»Ano,« přisvědčil tázaný.

»A oči mého rudého bratra byly také tak bystré jako mé?«

»Medvěd má jen jedno ucho. Vinnetou neviděl ještě nikdy jeho obličeje, ale přece se nemýlí. Zaslechl jsem, co mluvil s ním můj bratr, a jsem k boji při praven.«

»Počítal jsem ovšem na náčelníka Apačův, neboť nerad bych dopřál čestný ten úkol někomu jinému.«

»Usmrtí-li můj bratr Silného Medvěda?« Při Vinnetouovi nebylo tedy nejmenší pochybnosti o tom, že Old Shatterhand bude vítězem.

»Nikoli,« odpověděl tázaný. »Upsárokové jsou nepřátelé Sioux-Ogallallův. Ušetříme-li jich, stanou se našimi spojenci.«

»Zůstaniž tedy i druhý na živě. Nechci, aby říkalo se o Vinnetouovi, že bílý bratr jeho ušlechtilejšího je smýšlení než on.«

Tlupa vzdálila se zatím od kaňonu asi na anglickou míli, když pojednou údolí se rozšířilo. Jezdci stanuli na malé, kolkol vrchy uzavřené prérii, pokryté jen hubenou travou a ojedinělými křovinami. Uprostřed vypínal se toliko jediný strom vysoký. Byl to zvláštní druh lípy, jejíž listy jsou veliké, bílé a srstnaté; Indiáni říkají jí proto ‚strom s bílými listy‘.

»Zajeďme tamto!« pravil vůdce Upsárokův, ukazuje na strom.

»Ano!« kývl Vinnetou, cvalem k lípě uháněje.

Ostatní zaměřili také k místu, kde souboj vykonati bylo.

Všechněch přítomných zmocnilo se nemalé napjetí, nicméně nedal toho nikdo na sobě znáti. Nejklidnějším i cítili se právě ti, kteří věděli, že právě oni súčastní se boje, totiž Vinnetou, Old Shatterhand a vůdce Upsárokův, ježto každý z nich přesvědčen byl o svém vítězství.

Všichni seskočili. Koně pustili, a jezdci seřadili se u veliký kruh. Kdyby tam právě nyní byl přišel cizinec, nemyslil by, že sedí tu ne-