Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/150

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Do čela,« souhlasil Old Shatterhand.

»Povězte nám přece, pane, jaké to máte spolu tajnosti?« tázal se dlouhý Davy.

»Nic neobyčejného! Pravil jsem náčelníkovi řečí Apačův, aby mi byl nápomocen při vysvětlování výstřelu bočného.«

»Já jej také znám, ale nepodařil se mi nikdy, jakkoli cvičil jsem se pilně. Abych však neodchýlil se od vašeho vypravování, tedy nutno přece vyzvědače viděti, nežli je zastřeliti lze.«

»Ovšem!«

»Po tmě tam v tom roští naproti?«

»Ano!«

»Ale budou se míti na pozoru a nevylezou z něho, bychom jich nespatřili.«

»Hm! Obdivuji se vám, neboť považoval jsem vás za znamenitého západozemce.«

»Nu, snad přece nejsem už mladý zajíc!«

»Musil byste tudíž věděti, že vyzvědači za roštím zůstati nemohou. Chtějí-li nás pozorovati, musejí aspoň oči z něho vystrčiti.«

»A to chtěl byste viděti?«

»Ovšem!«

»Prach a broky! Vždyť slyšel jsem již také, že někteří lidé v čiré noci zpozorují oči plížícího se nepřítele. Tuhle náš tlustý Jemmy chlubí se také takovým uměním, ale neměl dosud příležitosti, aby mi toho dokázal.«

»Pokud toho se týče, snadno někdy a neočekávaně naskytne se k tomu příležitosť.«

»Těšilo by mne! Považoval jsem tuhle věc za nemožnou, ale že vy ji dosvědčujete, věřím tomu.«

Shatterhand prohlédl zase kraj lesa, kýval spokojeně hlavou a odpověděl:

»Viděl-li jste již, jak ve tmavé noci lesknou se v moři oči žralokovy?«

»Nikoli!«

»Oči jeho viděti je velmi jasně; světélkují. Každé oko i lidské jest lesku podobného, ovšem ne měrou takovou. A čím více oko v noci se napíná, tím více leskne se ve tmě. Byl-li by nyní. tamo ve křoví vyzvědač nás pozorující, viděl bych oči jeho a Vinnetou též.«