vyjadřujing se přece zřeteleng. Dejteng jenom dobřeng pozor! Chci zaplateng!«
Hostinský vrtěl rozpačitě hlavou. Tu vyskočil kapitán se židle a křičel rozzlobeně: »Což nemáteng ušing? Chci zaplateng, zaplatang, zaplating, zaplatong a zaplatung!«
Hostinský ustoupil zaraženě. Jeho obličej prozrazoval, že si neví rady; proto poučoval ho Methusalem polohlasitým tonem: »He will to pay.«
»Ano, to pay, to payeng chci, payeng, rozumung?« zvolal Turnerstick. »Ale li, samé li chci dáti.«
Při těchto slovech ukázal na šňůry s penězi, které visely mu na krku. V obličeji Methusalemově jevil se výraz veselého napětí. Hostinský nerozuměl kapitánovi; namáhal se, aby potlačil úsměv a pravil velice zdvořile: »Thirty bottles, sir? I beg, ten thousand li!«
Turnerstick odskočil, jakoby byl dostal ránu do obličeje.
»C—o—o—o—o?« tázal se. »Deset tisíc li?«
»Ovšem, desettisíc li!« potvrdil Methusalem.
»To je přece jenom hloupý vtip!«
»O ne, kapitáne, je to pravda.«
»Není možná! Považte jen, desettisíc li! Vždyť je to nepochopitelné!«
»Naopak, je to velmi vysvětlitelné. Desettisíc li je na německých penězích asi šedesát marek.«
»Tedy láhev dvě marky?«
»Ano.«
»Která doma stojí patnáct pfenniků!«
