budeme zde plýtvati časem. Chtěl bych býti pokud možná záhy u cíle.«
»Dobře, půjdu tedy potom, abych věc pevně ujednal a potraviny nakoupil, jimiž bychom vystačili až do Kantonu.«
»To je mou věcí,« vpadl Turnerstick. »Vždyť jste tu ještě mými hosty a já mám ještě sedmnáctset li, skutečné jmění pro zdejší krajinu.«
Methusalem se v duchu zasmál a odpověděl: »Trváte-li na tom, tu musíme se ovšem podrobiti.«
»Samo sebou se rozumí, že trvám pevně na své vůli.«
»Neústupně?«
»Aniž bych ustoupil. Chci teď učiniti začátek. Zůstaneme tedy až do rána zde v hotelu?«
»Ano, neboť je to jediný slušný. Ostatní hostince jsou toliko brlohy.«
»Dobře, zůstaneme zde! A aby hostinský ihned spozoroval, že má vybrané hosty, chci nyní pivo zaplatiti. Máme třicet lahví.«
Klepaje na stůl a obraceje se k hostinskému volal: »Hola, hoteliering, chci zaplateng. Co stojang třicet lahvin?«
Hostinský zvolna se přiblížil. Nerozuměl Turnerstickovi, uklonil se hluboce a tázal se: »What bid you, Sir — co poroučíte, sire?«
»Zaplateng!«
»I can not understand.«
»Cože? Vy nemůžeting mně rozuměteng?« zvolal Turnerstick zlostně. »To je mi nepochopitelné! Vždyť
