»Ne«
»Myslím. Mluvíte nepravdu!«
»Nelhu. Tito lidé nejsou tím, zač se vydávají. Jeden z nich je Hollanďan a druhý Němec.«
»Kterak to můžete věděti?«
»Přesvědčil jsem se. Povolal jsem tlumočníka od Scha-miena, a ten mi podal podrobné vysvětlení.«
»Mluvil s nimi?«
»Ne, neboť v tomto případě byli by si dali pozor, aby se neprozradili. Naslouchal za jejich dveřmi a jelikož mluvili hlasitě, rozuměl každému jejich slovu. Ten třetí je Číňan, který mluví také německy.«
»Ti tři mužové bydlí zde?«
Methusalem ukázal na zamčené dvéře, jež vedly na straně z pokoje.
»Ano,« potvrdil mandarin.
»Otevřte! Přeji si s nimi mluviti.«
Namístě aby uposlechl, prohlížel si ho Pang-tschok-kuan poznovu bedlivě a odpověděl: »Tomuto přání nemohu vyhověti.«
»Přání? O nějakém přání není ani řeči; jedná se spíše o rozkaz, jejž vám uděluji.«
»Tomu musím odporovat. Nemohu váš projev vůle pokládati za nějaký rozkaz.«
»Proč ne?«
»Protože vás neznám.«