»Na všechen způsob! Právě jako byste byl narozen a vychován v císařském letohrádku v Yuan-ning-yuen! Dejte se přece prohlédnouti!«
Uchopil ho za rameno a točil jím na všecky strany, aby si podrobně prohlédl proměnu, jíž se Turnerstick podrobil.
»Jemné, velice jemné! Ponejvíce všecko z hedvábí!« vysvětloval kapitán, rozevíraje svrchní roucha, aby Degenfeld mohl také viděti spodní šaty.
Měl na sobě neobyčejně široké kalhoty z červeného, bíle květovaného hedvábí, které byly dole nad kotníky svázány širokými stuhami a nad nimi vestu z téže látky, jež mu sahala až do poloviny stehen. Přes to měl bílou, hedvábnou košili bez rukávů. Potom následovalo dosti úzké, županu podobné modré roucho, jež sahalo téměř k zemi. Rukávy tohoto roucha byly na konci neobyčejně široké a splývaly až přes ruce. Mohlo se jich používati jako kapes. Kolem boků byl ovázán dlouhý, zlatém protkaný pás, jehož konce visely až přes kolena. Na něm visela kromě kapesních hodinek rozličná pouzdra s nejrozmanitějšjími předměty, jichž je v Číně každou chvíli třeba. Na to oblekl ještě široké, burnusu podobné roucho, jež bylo poněkud kratší než předešlé. Ukazovalo na zelené půdě červené housenky a žluté motýle a mělo rukávy, jež nesahaly ani po loket.
Na nohou měl střevíce z červeného hedvábí bez podpatků, jejichž špičky byly silně vzhůru zahnuty. Podešvy, jež záležely z pevné, dole koží potažené lepenky, byly dobře ztlouští tří prstů.
Hlavu chránil klobouk, ze sítí upletený a měkkou látkou podložený, jenž podobal se obrovské, převrácené
