zavříti. Vystoupí-li na příklad některá z velikých řek ze břehů, tu zaplaví ohromné lány země a miliony lidí ztratí svou výživu. Sta tisíce lidí jsou bez chleba a stávají se žebráky. Zvolí si krále žebráků a táhnou pryč, aby se jím dali vyživovati z darů, jež v šťastnějších provinciích musí vynutiti. Vládne jimi; má moc nad jejich životem. Musejí ho poslouchati. Kdyby ho neměli, vyrojili by se bezuzdně po celé říši a způsobili by nevýslovné neštěstí. Pálilo by se, loupilo a vraždilo. Následovala by jedna revoluce za druhou a pokojný člověk nebyl by jist svým životem a svým jměním. Proto musíme míti krále žebráků, a proto jsou také od vlády a všech úřadů rádi a ochotně uznáváni.«
»To má tedy takový T ’eu skoro větší moc než nějaký Wang, místokrál a vladař celé, velké provincie!«
»Ovšem že. Žádný úředník, a byť by stál sebe výše a byl sebe mocnější, neodváží se nějakého T’eu uraziti, neboť tento mohl by se mu snadno pomstíti. Svolal by všecky poddané své žebrácké říše, jež jde do tisíců, a zaplavil by s nimi dotyčnou provincii. V Pekingu by zvěděli, kdo je tím vinen, a místokrále by ihned sesadili, protože přivodil neštěstí na svou provincii a dokázal tedy, že je k vládě neschopen. Ano, král žebráků je neobyčejně mocný muž. Je to tedy rozumné mne urážeti, protože jsem zetěm krále žebráků ?«
»To bylo jednáno velice neprozřetelně.«
»Ano. Mohu se pomstíti na Wing-kanovi. To on ví velmi dobře, a proto chce mne předejiti a mne a mou rodinu zničiti. Neboť tady ti nás jsou trestány také ženy a děti zločinců.«
»To jsem se již dozvěděl. Bylo mi nepochopitelné, že by se někdo k vůli nepatrné urážce mohl od-
