Co se týče Haimdalla Turnersticka, ten se shýbl, než vstoupil do nosítek, aby se podíval, nemají-li jeho nosítka snad pohyblivou podlahu. Byl o zkušenost bohatší a neměl žádné chuti, aby po případě v nosítkách zase běžeti musel. Ku svému upokojení spatřil a přesvědčil se také ještě rukama, že je podlaha dosti silná a pevná, aby ho unesla.
Když byl vstoupil také domovník, dali se nosiči v rychlý pochod. Methusalem odhrnul trochu záclony, aby se mohl dívati, aniž by sám byl viděn.
Takové tlačenice, jaká panovala v těchto ulicích, nespatřil ještě nikdy. Ostatně nebylo o ulicích, jakmile dospěli vlastního města, ani řeči. Ulice byly tak úzké, že nosítka zabírala polovinu šířky cesty. Podobaly se pokoutním a postranním uličkám starých německých malých městeček. Domy měly často jenom přízemí, nikdy však více než jedno patro, a všecky byly opatřeny krámy, jež byly otevřeny, tak že bylo možno spatřiti zboží i prodavače. Střechy měly nejpodivnější tvary a byly zdobeny cizokrajnými točenicemi. S každého domu visely dlouhé, úzké štíty firem svisle dolů, kdežto u nás upevňují se na plocho na zeď. Byl na nich čínským písmem vyznačen seznam vystaveného zde zboží a jméno majitele krámu. Chce-li si někdo učiniti představu o hemžení, jež panovalo v těchto ulicích, tedy nechť si vzpomene na konec divadelního představení, kdy se těsně stlačené obecenstvo v semknutém množství východy prodírá. A přece je toto porovnání nepostačitelné, protože se zde v těchto ulicích nepohybují všichni jenom jedním a tímže směrem, nýbrž dva různé proudy na sebe narážejí. Tudy proniknouti mohlo se podařiti toliko Číňanům.
