tvrdil však, že předkové jeho náleželi do třídy bezcenných, že bylo několik z nich dokonce i popraveno. To je nejvýše urážlivá nevážnost, ano i potupa zesnulých. Přes to vše mám velikou chuť uvěřiti tomu, že onen soused mluvil pravdu. Proto má mu býti ukradený bůžek do zahrady zahrabán. Najdou-li ho, o čemž nelze pochybovati, protože jeho protivník to udá, tedy je ztracen. Musíme tomu zabrániti. Jsem odhodlán promluviti o tom s Tong-tschim. Snad podaří se mu zjistili obydlí těchto obou ještě do večera.«
Nyní vrátil se Liang-ssi. Oznamoval: »Agenta musím vyhledati ještě jednou, neboť je na cestách a vrátí se teprve zítra. Také mandarin si vyšel, vrátí se však brzy. Domovník mi sdělil, že jsou pro nás připraveny pokoje a sám přišel se mnou, aby vás odnesl v nosítkách. Objeví se ihned.«
Sotva domluvil, vstoupil jmenovaný, dle vzezření zámožný a pěkně oděný Číňan, uklonil se hluboce a zval nejvybranějšími výrazy našich šest hrdinů jménem svého velitele, aby usedli do palankinů, jež byly venku pro ně připraveny. Degenfeld zaplatil pivo, jež bylo ještě dražší než v Hong-kongu, a následoval se svými společníky domovníka.
Venku stálo sedm palankinů, opatřených skvostnými záclonami. Stáli u nich čtyři běhouni, kteří byli opatřeni holemi, aby mohli nosítkám proklestiti cestu skrze tlačenici. Domovník vypoklonkoval hosty do palankinů a spustil záclony, aby hosté, tak cize a nápadně odění, nebyli obtěžováni dotěrností obecenstva. Za posledními nosítky šli také dva sluhové, kteří nesli zbraně, jež se pro jejich délku nemohly do nosítek vejiti.
