Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/27

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

nikdy déle než jediný toliko okamžik. Spadl vždycky zase dolů, a proto byla jedna ruka kapitánova ustavičně a každou chvíli zaměstnána tím, že spadlý skřipec zase na nepraktický nosík vtlačovala.

Upřímně řečeno, byl dobrý Heimdall Turnerstick poněkud ješitný, také ve příčině své lodi, jež bývala stále, pokud to vůbec možno, vzorem čistoty a pořádku. To nemohlo ovšem zůstati bez vlivu na jeho zevnějšek.

Jeho jazykové vědomosti stačily pro jeho potřebu úplně. Více nemohlo býti od něho žádáno. A přece byl tu někdo, jenž v něm spatřoval skutečného jazykového genia, a tímto nějakým byl — — on sám.

Přistál u všech možných pobřežních zemí a odevšad odnesl si několik slov dotyčné řeči. Tyto výsledky z cest promíchaly se v jeho hlavě asi tak jako trosky zřítivšího se železničního vlaku. Přes to vše byl úplně přesvědčen, že ovládá několik tuctů řečí a dialektů a při každé vhodné příležitosti vyvlekl tyto neblahé filologické trosky. Běda tomu, kdo se odvážil usmívati se při tom. Ten si to s kapitánem na dobro zkazil a nebyl nikdy více přijat na milost.

Dnes nacházel se Heimdall Turnerstick v náladě skutečně růžové a měl k tomu také důvodnou příčinu. Pod jeho nohami ležely fošny nejrychlejší lodi, jaké kdy velel. Skvostný vítr nadouval plachty. Obzor spočíval na moři jako ostře nakreslená čára, a bezoblačná obloha usmívala se na spokojené obličeje mužstva.

Kromě toho nacházeli se blízko přístavu a kapitán měl u sebe hosty z kajut, kteří dovedli si získati plné jeho přízně. Přejal je v Singapore a měl je dovézti do Kantonu.

Byly to skvostné dny pro něho. Takovou zábavu