Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/173

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Ano.«

»Lidský život! Neměli bychom ho šetřiti?«

»Ušetřil jsi těch dvou druhých? Jsem nyní přesvědčen, že se nacházíme mezi mořskými lupiči; ti nedávají pardonu; můžeme se jenom tím zachrániti, jestliže nepomyslíme na žádnou mírnost. Život proti životu. Snad chce ten chlap sem vhoditi smradlavý hrnec. Podaří-li se mu to, tedy jsme ztraceni.«

Nyní sklouzl muž tak daleko, že objevil se jeho obličej v otvoru okenním. Methusalem vypálil a obličej zmizel. Bylo slyšeti zlostné výkřiky.

Degenfeld přistoupil k oknu a vyhlédl ven.

»Skutečně!« pravil. »Tady vedle lana vidím provaz, na němž visí hrnec. To je na všechen způsob Hi-thu-tschang, jak tito chlapi kamenné hrnce zovou, nádoba příjemně vonících bylin. Běda tomu, jemuž na blízku rozbije se takový hrnec! Čínští mořští loupežníci vrhají takové hrnce na palubu oněch lodí, jichž se chtějí zmocniti. Strašlivý smrad, jejž vyvozují, omámí veškeré mužstvo lodi. Dej teď pozor na okna!«

»Nechceš je zavříti?«

»To nepomůže, neboť mohou se zástrčky také zvenčí odsunouti. Ostatně myslím, že se hned tak brzy někdo zase neodváží. Chci vypálenou hlaveň zase nabíti.«

Nabíjeje pohlédl na své tři společníky, kteří výstřel zase zaslechli. Bohumír z Bouillonu vztýčil se napolo sedě a opíral se o stěnu, než usnul ihned zase. Turnerstick ležel s napolo vztýčeným trupem na lokti a zíral na ně bezduchýma očima. Mijnheer se obrátil, ale neobratně; ležel na břiše, což mu zabránilo, aby upadl zase ve spánek. Marně se namáhal, aby si lehl na stranu nebo