třen. Maje jednu pušku vedle sebe opřenu a hlaveň druhé na dvéře namířenu, čekal na to, co se bude nyní díti.
Nebozez pronikl dveřmi a Richard spatřil při svitu obou luceren na stropě visících, že to byl jiný druh nebozezu, jenž vyvrtal mnohem větší díru než prve. Byla tak veliká, že mohli prostrčiti hlaveň pušky.
Co Richard tušil, to se stalo. Prostrčili do vnitř hlaveň pistole. Pes upíral doposud ještě moudrý pohled upřeně na dveře. Spatřil zbraň a rychlé uhnul na stranu. V tomtéž okamžiku stiskl Richard spoušť. Protože se oko útočníka nacházelo na všechen způsob u hořejší díry, namířil hlaveň asi o patnáct palců níže, kde se musily nacházeti jeho prsa. Rána třeskla a venku ozval se hlasitý výkřik. Hoch sáhl rychle po druhé pušce a vypálil druhou ránu více stranou, neboť si řekl, že venku je zajisté více osob. Ozval se druhý výkřik, potom zaznělo volání mnoha hlasů, v něž mísilo se štěkání psa.
Opatrný hoch vyňal rychle z kapsy svůj zápisník, vytrhl z něho několik listů, navlhčil je jazykem a nalepil je na čtyři díry ve dveřích vyvrtané, aby nebylo možno dívati se do vnitř. Kdo by se přiblížil ke dveřím, aby nahlédl dovnitř, musil některý papír odstrčiti a tu by věděl Richard potom zcela přesně, kam má mířiti. Zdálo se však, že nikdo z Číňanů nepomýšlí na to, aby se odvážil blízko ke dveřím. Také byla pozornost hochova v nejbližší době od dveří odvrácena a za to obrácena k jeho společníkům.
Ačkoli nacházeli se ve hlubokém omámení, přece
