Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/166

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Richard slyšel, že se venku něco těžkého odstrkuje; potom pokoušeli se dveře zticha otevříti. Než to se nezdařilo, protože byly zastrčeny. Hoch přivolal psa k sobě a posunkem poručil mu, aby byl zticha.

Venku bylo šeptáno; potom uplynulo několik minut, až bylo slyšeti nový šumot. Znělo to, jakoby pracovali na dveřích nebozezem. Richard přistoupil blíže ke dveřím a tu spatřil skutečně vnikati špičku silného nebozezu. Chtěli udělati díru, aby mohli do kajuty nahlédnouti.

Když byla díra vyvrtána a nebozez vytažen, ustoupil Richard stranou, aby ho nemohli spatřiti. Pohled toho, jenž se nyní díval do vnitř, mohl zasáhnouti jen čtyři spící a psa. S velikou pravdě podobností mohli se domnívati, že Richard leží v koutku a spí také. Novofundlanďan seděl uprostřed kajuty a upíral ostře oči na díru. Chytré zvíře jakoby znalo její význam. Bylo na něm patrno, že se vrhne na prvního, kdo by se odvážil sem vniknouti. Hledě k síle zvířete byl by dotyčný na všechen způsob ztracen a proto řekl si Richard, že budou nejdříve hleděti psa neškodným učiniti.

Ale jak? Jinak nebylo to možno než výstřelem. Chtěli by se o to pokusiti? V tomto případě bylo třeba vyvrtati ještě jednu díru, jednu pro střelnou zbraň a jednu pro oko, aby bylo možno mířiti, nebo aspoň viděti, kam by se měla zbraň obrátiti.

Hoch se nemýlili, neboť slyšel teď vrtající šumot poznovu. Protože si řekl, že by kulka z revolveru slabými dveřmi sice pronikla ale venku stojícího neporanila, tedy uchopil obě pušky mijnheerovy, natáhl kohoutky a postavil se tak, že nemohl býti z venčí spa-