stoupí duch, aby pomocí štětce, k tomu účelu zvláště sestrojeného, zodpověděl písemně otázky mu předložené.
Rozumí se samo sebou, že duch neobjeví se ve viditelné podobě, nýbrž nachází se tu vždy nějaká osoba vynikajícího postavení, jíž používá se, aby se stal znatelným. Máme tu tedy co činiti, právě jako v našich spiritistických kroužcích, s nějakým »mediem«. Toto domnělé písemné spojení s říší duchů trvá již po staletí, a je zajisté nejvýše zajímavé dozvěděti se, že Kong-pit náleží také k oněm »vynálezům«, jimiž nás Číňané předešli.
Nejdříve uřízne se za jistých obřadů tenká větvička meruňky. Při tom omlouvají se stromu, že mu způsobili poranění, tím, že vyryjí do jeho kůry ony značky, které mu praví, že větvičky má býti užito jako »štětce duchů«. Na to opatří si kus bambusu asi palec tlustého a stopu dlouhého. Větévka meruňky seřízne se na způsob štětce a zastrčí se v podobě pravého úhlu přesně do prostřed bambusu, tak že obé má následují tvar:
.jpg)
Medium uchopí rukama nahoru vztýčenýma oba konce bambusu a to tak, aby štětec z větévky meruňkové ukazoval dolů. Potom drží štětec nad stolem, jehož deska je jemným, hladce rozváleným pískem posypána, a nyní může duch působením na ruce media a vedením štětce po písku zodpověděti dané otázky.
