tsiang své vlasti a užívá nejvyššího dialektu úředníků pavích per, jejž, jak se zdá, jiní neznají.«
»Musí tomu tak býti, neboť neznám této řeči. Budeme tedy raději užívati řeči Yan-kui-tse (Angličanů), v níž mohu moudrým pánům rozuměti. Jsem zcela nehodný Ho-tschang z této lodi, a můj soudruh zde je To-kung téže lodi. Naši Tau-muh nám řekli, že přišlo několik vznešených mužů na palubu, a tak jsme si pospíšili nabídnouti vám své nejpokornější služby.«
»Nemluvil majitel této džunky o tom, že tu byl nějaký Tao-dse-kue (Němec), aby dostal pro sebe a ještě čtyři jiné místo do Kantonu?«
Říkal to. Jste-li tito nebesy poslaní pánové, tedy bude to pro nás úplně nezaslouženou ctí vás u sebe přijati a do Kuang-tschen-fu (Kantonu) dopraviti.«
»My jsme to. Kde je pán lodi?«
»Nachází se u Hiang-kunga, aby se s ním modlil za zdar naší cesty. Až bude modlitba skončena, zavedeme zde na lodi Kong-pit, abychom byli úplně jisti, že se nám cestou nic zlého nepřihodí.«
»Dovolíte nám, abychom byli přítomni těmto obřadům?«
»Ano, protože chcete s námi jeti. Tu musím se vás však ptáti po vašich proslulých jmenech a vašich skvělých hodnostech, abych vám mohl vykázati místa, vašim vysokým zásluhám přiměřená.«
»Máte je vyzvěděti. Tento proslulý hrdina je, jak již podotknuto, Wu-kuan. Jeho titul je na jeho vějíři zaznamenán: Tur-ning sti-king kuo-nyan ta-fu-tsiang. Mé jméno jest Me-thu-sa-lem-tsiung-wan, z čehož uvidíte, koho máte před sebou.«
