Číňanu, aby mluvil o sobě snižujícími, ale o ostatních povznášejícími výrazy.
Methusalem uklonil se rovněž tak hluboce a otvíral již ústa, aby otázku zodpověděl; ale tu předstoupil rychle Turnerstick a zvolal: »Tsching, tsching, tsching! Přicházímeng jako cestujícing a chcemeng s ‚královnou vody‘ ploutung. Doufámeng, že najdemeng dobré obydlí a chcemeng skvěle zaplatung. Pět osobang a pes. Co mámeng za všecko zaplatung?«
Novofundlanďan vyšplhal se totiž také po schodech nahoru.
Číňan vrhl nevýslovně udivený pohled na kapitána, zavrtěl hlavou a pohlížel tázavě na ostatní.
»Nuže!« řekl Turnerstick netrpělivě. »Myslím, že rozuměteng přece čínsky! Mluving jenom nejčisteng a nejjemnějšeng dialeikting. Rozumějting? Chci mítěng odpověď!«
Číňan stál ještě právě tak udiven jako prve. Proto pokračoval Turnerstick povýšeným tonem: »Jste snad oba dvang hluchoněming? Mohu žádatung býti slyšeng. Jsem — jsem — jsemg — — —«
Bohužel zapomněl již to slovo. Rozevřel tudíž svůj vějíř, aby si to přečetl a doplnil: »Jsemg Wu-kuan a jmenuji se Tur-ning sti-king, lodní kapitán a čínský vrchní mandarin; budu —«
Byl přerušen. Číňan pokynul mu pohybem ruky, aby mlčel a tázal se Methusalema, užívaje zase anglické řeči: »Kdo je tento vznešený pán? Mé neposlušné uši nejsou s to jeho slovům rozuměti.«
Tázaný odpověděl v téže řeči: »Je Wu-kuan, Fu-