Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

humírem z Bouillonů«. Vyskočil se země a odpověděl více zlostně než rozpačitě: »Co jsem udělal? Jako já? Tu přestává už všecko, všecko, a otáčení země k tomu! Kdo pak mi nádobu s vodou z ruky vytrhl a mne i s oboe k pádu přivedl, tak že dokonce srst novofundlanďana se vzňala jako šest stodol? Tu jde člověk se vší důstojností a slavností od Boha Bachussa ke svým domácím Penátům a sotva že vkročil do ostia, tak stojí tu muž, s copem a křičí na člověka Nievu! Co to má znamenati?«

Tato zlostná otázka byla na Číňana adresována. Na místě něho odpověděl student: »Nievu jmenuje se po německu vole. Třikráte za sebou znamená to tedy trojnásobného přežvykavce.«

»Krásné! A Chi-tchin?«

»Ťulpas, zdlouhavý Sancho Pansa.«

»Ještě krásnější! Pane Ye-Kin-Li, vy jste se chtěl právě odebrati na policii; toho nemáte zapotřebí, neboť dám vás tam odvésti. Budete zatčen. Ale dříve chci vám ukázati, jak hudebně zkoušený Evropan odpovídá svým zamilovaným nástrojem na takovéhle urážky.«

Zvedl oboe se země, uchopil je jako pušku a dotíral jím na Číňana. Tento nebyl naprosto žádným hrdinou a pokládal za nejlepší vzíti do zaječích. Prchl do svého krámu a zastrčil za sebou dveře.

»Tak, teď zachránil se dobrotivým zmizením za svými kulissami,« smál se Bohumír z Bouillonu. »Zvítězil jsem, ale zříkám se střelby na oslavu vítězství a spíše se přičiním, abych zbytky blažené minulosti uvedl do šťastného zapomenutí.«

Sebral střepiny. Jeho pán hodil mu gumovou rourku a kráčel nahoru, aby vstoupil ke své domácí.