Úvod.[1]
Problém správné výživy kojenců sluší postaviti do přední řady velkých otázek veřejného zdravotnictví, na jeho správném řešení závisí zdatnost celých generací. Píšu úmyslně problém t. j. otázka nerozřešená; vědecké názory o ní nejsou dosud ustáleny, odporují si navzájem, rozbíhají se v různých směrech, opouštějíce namnoze půdu dosažitelného pokroku, — ale bohužel stále zůstává nezměněn smutný fakt, že velké množství dětí v prvním roce věku umírá, že: v téže době při pochybené výživě zárodky pozdějších chorob ukládají se v útlém, dětském organismu, že přečasto osudným způsobem poškodí se základ vývoje tělesného, spášou chyby něnapravitelné. Víc než jedna pětina všech narozených zmírá před ukončením prvního roku života, – zdaž není povinností všech povolaných činitelů opříti se vší silou rozpoutané zkáze? V Čechách zmírá ročně 22 až 24%, kojenců, v Rakousku průměrem 22,6%, v Německu 23,6%, v Rusku. 29,6%; v Rakousku vykazují nejhorší číslice Čechy, Horní a Dolní Rakousy a Bukovina. Mohutnící pokrok zdravotnický způsobil sice klesnutí úmrtnosti všeobecné i úmrtnosli kojenců, táž však zůstává stále na vysokém stupni, tak vzdáleném od ideálních poměrů ve Švédsku a Norsku, kde umírá pouze 9,3 až 9,7% dělí v prvém roce života (v Stockholmu 10%)! A při tom v Čechách stále ubývá živě zrozených; dle zemské. zdravotní zprávy připadalo na 1000 obyvatelů:
- ↑ Referát sekce: »Péče o kojence« odboru pro positivní péči české zemské komise pro ochranu dělí a péči o mládež v království českém.
