Stavba kostela rychle pokračovala; tu však roku 1683 když všichni se již na ukončení díla těšili, před svátkem sv. Matěje, před jmeninami proboštovými, vypukl oheň v městečku, zachvátil 17 domků, kostel a klášter.
V kostele spadlo klenutí a celý kostel byl v sutinách. Popelem lehl i celý klášter. Prohořelo se do světnic a uhořelo vše, jen v jedné světnici našli na zdi starý obraz bolestné Rodičky Boží na konopném motouze visící neporušený. Toto podivné zachránění obrazu všechny lidi uvedlo do největšího úžasu. Obraz tak podivným způsobem zachráněný visí teď v poboční kapli v kostele.
K tomuto neštěstí přidružily se velké daně, jež za příčinou válek tureckých byly uvaleny na kněžstvo na Moravě (biskupa, kapitoly a kláštery).
Mimo to ubytovalo se roku 1685. na klášterních statcích vojsko, jehož vydržování stálo ohromné peníze.
Klášter se náramně následem toho zadlužil.
I za nástupce Matějova Karla Kratochvíle (1687―1698) byl klášter ve stálé peněžní tísni, to však mu nikterak nepřekáželo, aby v duchovní správě nevyvinovali praemonstráti činnost co největší. O tom s velkou chválou se zmiňují generální kapitoly řádu a visitační zprávy.
Probošt Bernard Leupold z Löwenthalu (1698―1708) byl prvním, jenž byl zvolen od kapitularů novoříšských z jejich středu.
Památky na jeho působení jsou dosud v klášteře patrny. On dal vyzdobiti kapli sv. Anny, tak jak ji dnes vidíme, dal vymalovati obraz sv. Petra a Pavla nad hlavním oltářem a zhotoviti nádhernou kazatelnu. Nechal vystavěti kapli sv. Kříže »u Brázdů«, vystavěl v Sedlaticích residenci, nynější byty deputátníků, vystavěl hostinec »u bílého Anděla« na císařské silnici u Svojkovic.
