tom jmění řeholnic, které donesly věnem klášteru, vstoupivše do řádu; mnohé z nich totiž pocházely z rodu urozeného.
Odkud přišly první sestry není známo. Kronika řádu praemonstrátského udává, že ze Křtin. ― Ale pravděpodobnějším je, že přišly z kláštera premonstrátek z Kounic u Brna.
Neboť jak by byl klášter novoříšský přišel k oněm vinicím u Polehradic a k državě Martinic u Brna?
Klášte praemonstrátek v Nové Říši byl tak zařízen jako jiné kláštery praemonstrátské. ― Sestry byly řízeny převorkou, jíž si samy volily. Statky klášterní spravoval probošt. Probošt se svými kaplany měl na starosti duchovní správu při farním chrámu sv. Petra a Pavla. Jeden z kaplanů zastával kromě toho duchovní správu ve Staré Říši.
Probošta volily sestry samy z řeholníků kláštera zábrdovického u Brna. Musel býti však napřed od opata zábrdovického, jenž byl zároveň vrchním představeným kláštera novoříšského, potvrzen.
Jak již bylo podotknuto, jsou záznamy a historická data z těchto dob ztracena, zničena ohněm a válkami a drancováním, takže je nám známo jen málo jmen proboštú ― a praemonstrátek převorek.
Zachovalo se nám jméno probošta až z roku 1257. A to jenom náhodou na listinách, které uchovány byly v jiných archivech. Roku 1257 zaměnil totiž probošt Bohumír vinici v Polehradicích, která asi pro vzdálenost od Nové Říše těžko dala se spravovati, s opatem Zábrdovickým za zahradu s dvěma lány v Nové Říši ― a přepustil patronátní právo nad Starou Říší švakrové zakladatele Ludmile, začež obdržel od Ludmily lán ve Staré Říši a desátky ze Svojkovic a Markvartic. Zároveň darovala Ludmila k faře staroříšské lán polí a desátky ze Staré Říše.
