Stránka:Karl May - Bůh se nedá urážeti - Blizzard.pdf/80

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

„Vidíte svatoeliášské ohně na všech hrotech a nárožích? Blizzard se bliží, blizzard! Zachraňte se v barácích! Rychle!“

Blizzardem se zove strašná sněhová bouře na západě od Mississippi, přícházející vždy od severu. Oznamuje se náhlým a hlubokým klesáním temperatury a přežene se sice dosti rychle, ale pokud se týče její běsnosti a nebezpečnosti, v ničem nezadává děsné bouři planin vysokoasijských, která se zove „vjuga“.

Blizzard jest z pravidla provázen elektrickými příšernými zjevy a blesk a hrom, byť i v zimě, nejsou při něm žádnou vzácností. Běda tomu, koho blizzard stihne v šíré krajině anebo v nepříliš pevném či chráněném stavení! Bouře tato rve všecko všudy, bourá zdi, vyvrací stromy, odnáší ve svém víru ohromná břemena, a pokrývá každý vyvýšený předmět smrtelnou rouškou několik metrů vysokého sněhu.

Volání venku zmlklo; stráže prchly do baráků. Hned na to nastal první náraz vichřice, který všecko zametal, všecko ze závor trhal. A pak se rozléhaly ryk, hukot, skučení, syčeni, sténání, praskot a řev nad námi a vůkol nás, jako při rozpoutaném, neviditelném přívalu, jenž nezná břehů ani smilování.

Hromobití nás ohlušovalo, blesky nás oslňovaly. Vnitřek kolny plnil se jemnou, hustou moučkou sněhovou, kterou orkán tlačil do všech skulin. Třásli jsme se mrazem, drkotali jsme zuby, ačkoliv jsme se pevně obtočili pokrývkami. Země se pod námi chvěla, všecka kůlna se rozkolísala.

Výjev ten trval snad asi půl hodiny; pak nastaly v běsnosti živelní kratičké přestávky, v nichž jsme slyšeli Grindlera a Slacka sténati, skuhrati a chroptiti, zajisté strachem.

K posledku sbíral orkán všecky své síly k poslednímu mohutnému úderu. Veškerým okolím zalomcovala neznámá síla, půda se rozechvěla a rozvlnila pod námi, kolna se rozkymácela a praskala hlučivě, nakláněla se brzy na pravo, brzy na levo a konečně sřítil se s ohlušujícím rachotem zadní její díl.

A jakoby se blizzard spokojil zhoubou a zkázou svého díla, nastalo ve vzduchu úplné utišení, jakoby všecka bouře rázem se přenesla jinam, daleko od nás. Nebezpečenství pominulo.

Vskutku pominulo? Pro mne a Winnetoua snad ano, ale pro