Stránka:Karl May - Bůh se nedá urážeti - Blizzard.pdf/55

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


„Ano,“ vydechl.

„Zbývá vám již jen několik minut života. Pamatujte na smrt, na své hříchy, na věčný soud a na svou duši. Vzpomeňte si na svrchované milosrdenství boží, rozpomeňte se na Slitovníka.“

„Milosrdenství boží,“ zašeptaly bez výrazu krví zalité jeho rty,

„Aspoň pravdu povězte! Zastřelil jste náčelníkova syna a jeho průvodce?“

„Ano“

„Želíte tohoto hříchu, jakož i všech dřívějších, jichž jste se dopustil?“

„Zda — želím — —-? Oh! Modlete — se — za mne — — aspoň — — jeden — — otčenáš — — —“

„Vyslechněte, co vám povím. Želíte-li vskutku svých zločinů a neřestí, smíte aspoň zemříti v přesvědčení, že budete účasten milosti boží a že vám bude Všemohoucí milostivým soudcem. S touto nadějí odebeřte se na věčnost! Pomodlíme se za vás!“

Vykonal pohyb, jakoby chtěl zlomené své ruce, bezvládně svislé, sepnouti, ale marně. Složil jsem mu je tedy sám a modlil se hlasitě otčenáš a pak dále, nač jsem si právě vzpomněl.

Na tváři Fletcherově rozhostil se tichý, skoro usměvavý klid — — hlava jeho pohnula se zvolna a mdle, jakoby se ku spánku ukládala — — —

Konec! Old Cursing-Dry odešel s tohoto světa. Kéž ho na cestě do onoho neprovázely jeho kletby!

Winnetou mne pozvedl a pravil:

„Mému bratru Šárlíovi dostalo se po vůli: duše tohoto muže nalezla cestu k velkému, dobrému Manitouovi. Tělo jeho nechť spočine společně se smrtelnými pozůstatky syna jeho v zemi, dokud se do nich v den poslední duše jejich nevrátí. Howgh!“ — — —