Stránka:Karl May - Bůh se nedá urážeti - Blizzard.pdf/49

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


vrátil se ke svým bojovníkům, aby jim sdělil výsledek smlouvy. Že se dostal tak levně ze své tísně, mohl děkovati jedině vzácné humanitě Winnetouově.

Pak byl vyslán posel k našemu přednímu oddílu, načež sestoupili Navajové se srázných svých posic a rozvinuli se podél řeky na břehu, kde v brzku zaplanuly četné ohně. Zajímalo mne obzvlášť, že ode chvíle, kdy byla smlouva uzavřena, nikde se neobjevila ani nejmenší známka nedůvěřivosti.

Bojovníci obou různých kmenů tábořili skoro pospolitě a stýkali se vlídně. Jen Pats-Avatovi působilo obtíže, ustanoviti ze svých bojovníků ty, kteří měli odevzdati své ručnice. Proto trvalo skoro do půlnoci, než jich bylo padesát sneseno, načež se Pats-Avat vypravil k nám, abychom mu vraha vydali. Samo se rozumí, že bylo vráceno vše, co Utesové osmi svým zajatcům odňali.

Náčelník dal tyto věci přinésti a zároveň přivésti zajaté koně. Zjistilo se, že nikomu z bělochů nic nechybí. Zároveň s náčelníkem dostavil se onen bojovník, jenž byl svědkem vraždy a vraha zahlédl.

Bylo ovšem třeba, aby byl Old Cursing-Dry z vraždy usvědčen, prve než by byl vydán otci zavražděného. Na rychlo svolán soudní senát šestičlenný, totiž oba náčelníci, Winnetou, já, Hammerdull a Holbers.

Fletcher byl chován v zajeti tak odděleně, že ho ani jeho syn do té chvíle nespatřil; když však byl vrah v poutech k našemu ohni přiveden, spatřil ho mladý Fletcher a hnal se k nám zuřivě, aby za pustých nadávek a hrozeb vynutil otci svému svobodu.

Nastal výjev, jejž popsati neumím a jehož ukončením bylo, že Fletcher junior dostal pouta na ruce i nohy a dobrého strážce, při čemž mu bylo pohroženo náhubkem, bude-li pokračovati ve svém bohopustém spílání.

Vůkol ohně našeho utvořil se pak hustý kruh posluchačů. Prve než zahájen výslech, Winnetouem řízený, byla dle zvyklosti Savanny vazba sňata, protože se na jeho útěk nedalo ani pomysleti. Svědek ho poznal ihned, neboť ho viděl prchati a jakmile spatřil jeho koně, prohlásil s veškerou určitostí, že to jest zvíře, na němž vrah seděl.

Důkaz byl tedy proveden. Když bylo uděleno „slovo“ Fletcherovi, aby se hájil, nevzmohl se na nic, leč na celý řetěz nadávek a